Evropa oznamuje data o HDP. Všude jsou horší, než se čekalo

Pátek se nese ve znamení smrště dat o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) v jednotlivých evropských zemích, v celé Evropské unii a eurozóně. A předběžné odhady jsou mnohem horší, než očekávali analytici.

Ekonomika Evropské unie se v prvním letošním čtvrtletí letošního roku podle rychlého odhadu meziročně propadla o rekordních 4,4 procenta. Ekonomika eurozóny na tom byla ale ještě hůře. V porovnání se stejným obdobím loňského roku klesla o 4,6 procenta. Oproti poslednímu loňskému čtvrtletí se v prvních třech měsících letošního roku hrubý domácí produkt EU i eurozóny shodně snížil o 2,5 procenta. Informoval o tom evropský statistický úřad Eurostat.

Jediným státem v rámci EU, jehož hospodářství v prvním letošním čtvrtletí nekleslo, byl podle dostupných údajů Kypr. Jeho ekonomika v mezičtvrtletním srovnání stagnovala, v meziročním porovnání pak dokonce vzrostla o 1,6 procenta. Eurostat ale stále nemá dostupné údaje za všech 27 zemí EU.

Podle očekávání vypadají naopak děsivé především údaje o HDP  Lotyšska. Tamní ekonomika se propadla meziročně o "astronomických" 18,6 procenta, oproti předchozímu čtvrtletí pak spadla o 11,2 procenta.

Česko: Nejvyšší propad ekonomiky v historii

Česká republika si v porovnání s ostatními zeměmi vedla relativně obstojně, i když se propadu ekonomiky nevyhnulo, a to dokonce jednoznačně nejvyššímu meziročnímu poklesu ve své novodobé historii.

Česká ekonomika se v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně snížila o 3,4 procenta. Analytici většinou očekávali pokles o 1,4 až čtyři procenta. Pokles ovlivnil zejména nepříznivý vývoj zejména ve zpracovatelském průmyslu.

Český statistický úřad (ČSÚ) sice neoznámil data o mezičtvrtletním vývoji HDP, přesto se dá z dat meziročních odvodit, že české hospodářství kleslo mezičtvrtletně už druhý kvartál v řadě a spadlo tak do recese. Obecnou definicí recese, tedy hospodářského poklesu, jsou dvě čtvrtletí negativního vývoje HDP za sebou.

Rekordní propad německé ekonomiky

Mnohem hůře než česká ekonomika dopadla většina zemí, které v pátek své HDP zveřejnily. Výrazný propad zaznamenalo například Německo, které je pro českou ekonomiku, především pak pro české exportéry velmi důležité. 

Německá ekonomika se v prvním čtvrtletí letošního roku propadla oproti předcházejícím třem měsícům o 3,8 procenta. Pokles za první čtvrtletí byl už čtvrtý v řadě. Poprvé od sjednocení Německa klesá HDP tak dlouhou dobu bez přestávky.

A jde o vůbec nejhorší výsledek od spojení země v roce 1990. Meziročně německé HDP kleslo dokonce o 6,7 procenta. Propad způsobil především slabý vývoz.

Slovensko hlásí první pokles po devíti letech 

Hůře než české hospodářství jsou na tom ale i další ekonomiky. Dopady světové hospodářské krize se podepsaly i na vývoji slovenského hrubého domácího produktu. Tamní ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku podle předběžného odhadu klesla o 5,4 procenta. Zaznamenala tak první pokles ze devět let.

Krize poznamenala výkonnost slovenského hospodářství už koncem loňského roku, kdy meziroční růst HDP ve čtvrtém čtvrtletí výrazně zpomalil na 2,5 procenta. Za celý loňský rok si ale ekonomika polepšila o 6,4 procenta.

Česká ekonomika se propadla o 3,4 procenta. Nejvíce v historii - čtěte ZDE

Problémy Francie a Itálie

Nelichotivé údaje přišly i z druhé největší ekonomiky eurozóny - z Francie. Její HDP totiž v prvním čtvrtletí letošního roku kleslo o 1,2 procenta, když v posledním loňském čtvrtletí oslabil o 1,5 procenta. Francie už tak vstoupila do recese.

Ve Francii kvůli dopadům světové hospodářské krize slábne zpracovatelský průmysl i vývoz. Francouzská ministryně financí Christine Lagardeová očekává, že HDP Francie letos spadne o tři procenta. Zdvojnásobila tak předchozí vládní odhad, který pro letošek počítal s poklesem o 1,5 procenta. Loni HDP Francie vzrostl jen mírně, a to o 0,3 procenta. Podle Lagardeové tamní vláda i nadále očekává postupné hospodářské oživení v příštím roce. Vyjadřují se tak i mezinárodní organizace.

Ekonomika Itálie, třetí největší ekonomikyeurozóny, se v prvním čtvrtletí propadla o výrazných 2,4 procenta. jde tak už o její čtvrtý čtvrtletní pokles v řadě a nejvýraznější propad minimálně od roku 1980, kdy se údaje začaly sbírat. Statistici přitom ještě revidovali dolů i data za poslední čtvrtletí loňského roku. Opravili tak předběžný pokles o 1,9 procenta na propad o 2,1 procenta. Meziročně klesl HDP Itálie ve čtvrtletí o 5,9 procenta, což je největší pokles v záznamech. Za předchozí tři měsíce statistici revidovali meziroční pokles na rovná tři procenta.

Poklesu se nevyhnula ani nizozemská ekonomika, která se meziročně propadla o 4,5 procenta. Hlavním důvodem bylo oslabení obchodních investic, vývozu a dovozu. V prvním čtvrtletí letošního roku klesla ekonomika Nizozemska o 2,8 procenta v porovnáním s předchozími třemi měsíci. Pokles za čtvrté čtvrtletí byl revidován na 1,2 procenta z rovného procenta.

Recesi hlásí Maďarsko i Rumunsko

Maďarské hospodářství se podle odhadu v prvním čtvrtletí meziročně propadlo o 6,4 procenta. Analytici přitom očekávali pokles "jen" o 5,9 procenta. Data za první čtvrtletí jsou vůbec nejhorší od roku 1996, kdy maďarský statistický úřad začal čtvrtletní informace zveřejňovat. Maďarsko patří mezi evropské země, ve kterých finanční a hospodářská krize způsobila velké problémy. V posledním čtvrtletí loňského roku maďarská ekonomika meziročně klesla o 2,3 procenta po nárůstu o 0,8 procenta v předchozích třech měsících.

Rumunská ekonomika klesla v prvním čtvrtletí letošního roku o 6,4 procenta. Oproti předchozímu čtvrtletí klesl tamní hrubý domácí produkt o 2,6 procenta. Oproti poslednímu loňskému čtvrtletí klesla rumunská ekonomika za první tři letošní měsíce o 2,6 procenta, když za říjen až prosinec minulého roku se HDP Rumunska propadlo o 3,4 procenta. Rumunsko je tak další evropskou zemí, ve které se naplnila definice recese. To bulharská ekonomika se propadla v prvním čtvrtletí o 3,5 procenta, přičemž její HDP kleslo poprvé za 12 let. V předchozím čtvrtletí přitom o 3,5 procenta rostlo.

• Diskuse
• Celkem 20 příspěvků