Bursík chce letos prodat emisní povolenky za 10 miliard korun

Česká republika letos získá zhruba deset miliard korun z prodeje emisních kreditů. Oznámil to ministr životního prostředí Martin Bursík poté, co podepsal dohodu o prodeji 40 milionů tun oxidu uhličitého Japonsku. Získané finance budou směrovat do ekologického vytápění domácností a zateplování nepanelových domů.

Získané finance budou příjmem Státního fondu životního prostředí, který od 20. dubna začne přijímat žádosti do programu Zelená úsporám. Podmínky programu budou zveřejněny 7. dubna.

"Vyjednaná cena jednotek zůstává důvěrná," řekl Bursík. Uvedl pouze, že se s Japonskem podařilo vyjednat velmi příznivou cenu vzhledem k tomu, že Česko poskytlo garance, že výnos obchodu bude směřovat do ekologických projektů. Letošní investice by měly vytvořit nebo pomoci udržet až 30.000 pracovních míst. Jde o místa, která jsou pro místní firmy, upozornil Bursík.

Česko by během následujícího čtyřletého období mělo podle něj získat až 25 miliard korun. Vedle Japonska počítá ČR s prodejem volných kreditů dalším státům, Světové bance i firmám. Dohoda se světovou bankou se uskuteční pravděpodobně v květnu. Ministerstvo dále jedná o emisním obchodu s Nizozemskem, Španělskem, Rakouskem a Novým Zélandem. Některé transakce by se ale podle expertů kvůli hospodářské krizi nemusely uskutečnit.

Kromě dohod se státy chce ministerstvo prodat část povolenek v aukci. V nejbližších měsících by měla být vybrána poradenská firma, která bude aukci pořádat.

Česko má takzvané kjótské kredity k dispozici díky tomu, že snížilo emise skleníkových plynů proti roku 1990 výrazněji, než podle kjótského protokolu muselo. Závazek činil osm procent, emise ale kvůli hospodářskému propadu v 90. letech klesly o 25 procent.

Volné kredity může Česko prodat buď jiným státům, kterým se jejich závazek z kjótského protokolu nedaří splnit, nebo od podzimu v aukci soukromým společnostem. Právě Japonsko potřebuje ke splnění svého závazku koupit 1,1 miliardy kreditů po jedné tuně.

Česko v přebytku

Český přebytek proti kjótskému závazku činí 140 milionů tun oxidu uhličitého. "Jako rezervu, kterou nebudeme prodávat, si ponecháme 40 milionů tun," dodal Bursík. S volnými kredity se bude obchodovat do roku 2012, kdy vyprší platnost kjótského protokolu.

Kupováním povolenek se průmyslové země a další subjekty mohou vyhnout nákladnému snižování emisí. Kritici tohoto systému z řad ekologů poukazují na to, že kupované povolenky často neztělesňují žádné ušetřené emise. Kjótský protokol totiž stanoví limit pro emise proti roku 1990 a většina bývalých komunistických zemí v čele s Ruskem prodělala v 90. letech v důsledku tržní transformace hluboký propad průmyslu spojený s výrazným poklesem emisí skleníkových plynů. Ty jsou podle řady vědců zodpovědné za oteplování planety.

• Diskuse
• Celkem 10 příspěvků