Premiéra NERVu: šest hodin a 250 opatření proti krizi

Národní ekonomická rada vlády (NERV) má za sebou první jednání s ekonomickými ministry a premiérem Mirkem Topolánkem. Za úkol měla připravit první návrhy opatření proti dopadům ekonomické krize v Česku. Jednání trvalo v neděli šest hodin.

Vláda kvůli krizi chystá opatření na podporu zaměstnanosti i investice, například do výzkumu a vzdělání nebo infrastruktury. Zároveň například hodlá usnadnit přístup firem k penězům. Řekl to po jednání ministr financí Miroslav Kalousek. Všechna opatření by měla utvořit ucelený Národní protikrizový plán. Plán zahrne opatření jak na příjmové, tak na výdajové stránce státního rozpočtu.

"Diskutovali jsme na 250 opatření, která byla přesně strukturována do těch daných oblastí, kterých se týkají," řekl na úvod tiskové konference po zasedání NERV premiér Topolánek. O všech opatřeních se bude dále jednat. Rada pracuje podle Topolánka pracuje se dvěma scénáři, z nichž první počítá s tím, že česká ekonomika bude v tomto roce ještě ve vzrůstové fázi. Podle druhého, krizového scénáře, počítá i se situací, kdy se dostane české hospodářství do fáze poklesu.

"Česká republika prošla tou první vlnou krize ještě víceméně bez větší újmy. To ovšem neznamená, že by nás ekonomický pokles letos nebo v dlouhodobějším horizontu minul," řekl Topolánek. Všechna opatření podle něj plánuje vláda v souladu s maastrichtskými kritérii, která je nutno splnit pro přijetí eura.

Podpora výzkumu, vzdělání a infrastruktury 

Ministr financí Kalousek vyjmenoval hlavní oblasti, které chce vláda v letošním roce podporovat a investovat do nich. Jsou jimi především výzkum a vývoj, vzdělávání, ekologie, rozvoj infrastruktury a regionální dopravní obslužnosti, aby měli lidé snazší dopravu za prací. Výdaje z rozpočtu by mohly jít také do projektů, jako je například program Panel Státního fondu rozvoje bydlení na rekonstrukce panelových domů.

Kalousek chce také například usnadnit zaměstnávání mladých lidí, kteří poprvé nastupují do práce. Lepší situaci by jim mělo zajistit zavedení odečitatelných položek ze základů sociálního pojištění. 

"Fiskální politika nejsou dostihy" 

Kalousek také zdůraznil, že vláda bude při reakci na krizi myslet i na to, aby dále výrazně nevzrostlo dluhové zatížení České republiky. Podle něj je to důležité kvůli tomu, aby opatření v dlouhodobém výhledu nezpůsobila hospodářství další problémy. "Nejde si fiskální politiku představovat jako dostihy, kdo dá víc," podotkl Kalousek.

Členové rady se dnes podle něj shodli, že přes nutnost krátkodobých stimulů ekonomiky nemůže vláda rezignovat na dlouhodobé úkoly, například reformy zdravotního a penzijního systému. Vláda se nechce dostat do situace, kdy by nynějších zhruba 50 miliard korun na úroky ze státního dluhu zvýšila na dvojnásobek, zdůraznil. "Protože to by hrozilo dlouhodobou nestabilitou veřejných rozpočtů a velkými potížemi při financování státního dluhu," prohlásil ministr.

Opatření se při debatách "testovala" 

"Každé z navrhovaných opatření procházelo takovým testem, jestli bychom ho přijali i v situaci, pokud by tu žádná krize nebyla," řekl novinářům po tiskové konferenci ekonom ČSOB a člen NERV Tomáš Sedláček.

Přijatá opatření rady a ekonomických ministrů přivítal Svaz průmyslu a dopravy. "Priority schválené na dnešním zasedání NERV se členy vlády považujeme za rozumné," uvedl Radek Špicar ze svazu. "Doufáme, že bude balíček přijat a implementován co nejdříve, protože již tak má několik měsíců zpoždění," dodal.

Samotné jednání se podle Sedláčka odehrálo bez "vjíždění si do vlasů". Mezi body, o kterých byla diskuse delší, zmínil například otázku oblastí, do kterých by měly směřovat státní investice. "Osobně jsem přivítal, že je mezi nimi i vzdělání. To je jediná oblast, v níž jsem ochotný se zadlužit," podotkl hlavní ekonomický stratég ČSOB.

Lék podle ČSSD: Daň pro bohaté a výplata 13. důchodů 

Svá opatření na podporu ekonomiky v neděli oznámila i opoziční ČSSD. Mezi třináct bodů sociálnědemokratického balíčku patří například zvýšení přídavků na děti, příspěvku na bydlení nebo mimořádná výplata důchodu starobním a invalidním důchodcům. Sociální demokraté naproti tomu třeba chtějí zavést třicetiprocentní daň pro lidi, kteří berou víc než 100.000 hrubého měsíčně.

Kalousek v neděli reagoval na kritiku sociálních demokratů, kteří opakovaně namítají, že státní rozpočet schválený na konci minulého roku Poslancekou sněmovnou, počítá s nereálným hospodářským růstem a tudíž nízkým schodkem státního rozpočtu. Kalousek odhalil tři varianty na změnu státního rozpočtu, které chce předložit ve sněmovně do konce ledna.

První, optimistická varianta počítá s růstem ekonomiky o 3  %, státní schodek by potom byl 50 miliard korun, v případě růstu o 2 % bude schodek 60 miliard a nejméně optimistická varianta počítá s jednoprocentním růstem a schodkem 75 miliard.

Společné návrhy NERV a vlády by měly být předány Poslanecké sněmovně zřejmě na první únorové schůzi společně s návrhem změny rozpočtu vyplývající z úprav makroekonomické předpovědi.

• Diskuse
• Celkem 164 příspěvků