7 klíčových otázek kolem ruského plynu. Čtěte, co se může dít dál

Krize na evropském plynárenském trhu, vyvolaná sporem mezi Ruskem a Ukrajinou, se zatím Česka netýká tak kriticky jako třeba sousedního Slovenska, ačkoliv ve středu Gazprom zcela zastavil dodávky do Evropy přes ukrajinskou větev plynovodu.

Zatím zástupci ministerstva průmyslu i obchodníci s plynem ujišťují, že zásob je dost. Ale kdyby krácení dodávek ruského plynu do Evropy pokračovalo, museli by plynaři začít omezovat dodávky pro průmyslové podniky, což zatím označují za málo pravděpodobný scénář.

Hospodářské noviny ve svém středečním vydání nabídly sedm otázek a odpovědí na klíčové otázky kolem "plynové krize".

Otázka č. 1 - Jak jsme závislí na plynu z Ruska

Plyn od ruské státní společnosti Gazprom je pro Českou republiku životně důležitý. Největší český dovozce zemního plynu RWE Transgas pokrývá dodávkami z Ruska, dopravovanými plynovodem přes Ukrajinu a Slovensko, 70 procent svých obchodů. Zbytek odebírá z Norska. Momentálně k nám sice proudí více norského plynu než ruského, dlouhodobě ale nelze ruské dodávky z jiných zdrojů nahradit.

Rozhovor s vládním expertem  - Nemůžeme dělat nic, než hrozit, přiznává Bartuška

Otázka č. 2 - Kde všude se plyn používá

Především v teplárenství. V Česku se z něj vyrobí celkem 45 procent tepla. Kromě toho plyn používají k roztápění pecí cihelny, vápenky, sklárny, hutě, pekárny a další průmyslové provozy.

Plyn se ve velkém využívá také v chemickém průmyslu. Vyrábí se z něj i elektřina, většinou ale jen jako doplněk výroby tepla v menších kotelnách. Některé kotelny, například v Teplárnách Brno, dokáží plyn nahradit topnými oleji.

Středeční ranní zpráva - Gazprom zcela zastavil dovoz plynu do Evropy přes Ukrajinu

Otázka č. 3 - Jak dlouho to půjde bez ruského plynu

I kdyby současný deficit v dodávkách z Ruska trval, na českém trhu ještě dlouho bude plynu dostatek. RWE Transgas vykrývá výpadek norským plynem, jehož včera do země proudilo téměř dvakrát tolik jako plynu z Ruska. Hlavním zdrojem jsou nyní rezervy v osmi domácích podzemních zásobnících, kde jsou uskladněny asi dvě miliardy kubíků plynu. Domácí trh zabezpečují asi na 40 dní. Podle ředitele přepravní firmy RWE Transgas Net Jana Nehody nehrozí výpadek v zásobování plynem po celé zimní období. Mimořádná opatření na pokrytí výpadku se podle plynárníků nijak nepromítnou do zákaznických cen.

Sledovali jsme minutu po minutě: Úterý - plynová krize v Evropě. Česko dostává jen 25 % dodávek

Otázka č. 4 - Co když krize potrvá měsíc

Takový scénář je málo pravděpodobný, není v zájmu Gazpromu. Kdyby omezování dodávek v tak velkém rozsahu jako včera pokračovalo déle než měsíc, pak by plynařům začaly docházet rezervy v podzemních zásobnících. V takovém případě by museli sáhnout k regulaci trhu. Snížili by nejprve dodávky na takzvané technologické minimum průmyslovým podnikům. Teplárny či domácnosti by při omezování dodávek přišly na řadu až poslední.PLYNOVÁ KRIZE: čtěte další důležité informace

Na iHNed.cz jsme věděli jako první: Česko si s Rusy vyjednává zvláštní trasu pro plyn - ZDE

Otázka č. 5 - Čím nebo jak nahradit ruský plyn?

Dlouhodobě je taková náhrada obtížná. Těžařské firmy dodávají plyn na základě dlouhodobých, obvykle dvacetiletých, kontraktů. Dočasně lze ruský plyn nahradit plynem z Norska, který je dnes zhruba stejně drahý jako plyn ruský. Dlouhodobý kontrakt ale umožňuje hlavnímu dovozci - RWE Transgas - nakoupit v Norsku nejvýš 30 procent roční spotřeby země. V menším množství k nám norský plyn dováží ještě společnost Česká energetická, jíž se tento týden navíc povedlo vyjednat v Norsku pro RWE Transgas mimořádný kontrakt v objemu asi milionu kubíků denně. Plyn, a to včetně ruského, se dnes do Evropy dopravuje i ve zkapalněné podobě po moři, jde ale o zatím málo rozšířenou novinku, kterou využívají jen přímořské státy, disponující potřebnými terminály.

Exkluzivní rozhovor iHNed.cz - Ministr Říman: "Jsme oběti politického sporu Ruska a Ukrajiny" 

Otázka č. 6 - Pomohly by nové plynovody?

Evropa se snaží získat nové přístupové cesty k ložiskům plynu v Rusku či ve Střední Asii tak, aby se vyhnuly rizikovému území Ukrajiny. Plynovod Nordstream pod Baltským mořem vyústí do plynovodů na území Německa a na Českou republikou ho napojí nový plynovod Gazela, jehož stavbu chystá společnost RWE Transgas Net. Projekt, za kterým stojí Gazprom a RWE, má začít sloužit kolem roku 2011. Státy jihovýchodní Evropy zase usilují o stavbu plynovodu Nabucco, který by přes Balkán do střední Evropy přivedl plyn z Kaspického moře a Střední Asie. Hotov může být nejdříve za šest až osm let.

Naše analýza: Do spletitých smluv nikdo nevidí. Mluví se i o korupci kolem plynu.

Otázka č. 7 - Nemůže Česko těžit víc vlastního plynu?

I když má Česko vlastní zásoby plynu, jsou z hlediska celostátního trhu nevýznamné. Na jižní Moravě těží nyní Moravské naftové doly denně 300 tisíc kubíků plynu a menší firma Česká naftařská zhruba 30 tisíc kubíků. To je jen něco přes procento domácí spotřeby. Hornické firmy jako OKD čerpají ze šachet důlní plyn metan, který má podobné vlastnosti i užití jako zemní plyn, vesměs ho ale samy spotřebovávají.

Sledujte nejnovější vývoj plynové krize na iHNed.cz ZDE

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 38 příspěvků