Absolventům mohou skončit zlaté časy

- Nervozita na trhu může zastavit a zchladit růst absolventských platů

- Nejohroženější jsou místa a mzdy na přehřátém trhu informačních technologií

Zlaté časy, kdy si čerstvý absolvent školy vybíral z několika pracovních nabídek a firmy se předháněly, která mu nabídne vyšší plat, se blíží ke konci. Najít příští rok bez praxe dobře placenou práci může být totiž poměrně těžké.

"Současná situace - zvláště kdyby nejistota zaměstnavatelů trvala déle než dva měsíce - výrazně poznamená nástupní platy. Očekáváme, že by se to mohlo dotknout především IT sektoru, kde byl trh nejpřehřátější," říká Aleš Křížek z personální agentury Robert Half International. Dodává, že nejpostiženějšími zájemci o práci by mohli být absolventi ekonomických škol a IT fakult.

Kvůli celosvětové finanční krizi totiž i tuzemské banky zastavují své projekty, a tím pádem omezují zakázky především pro konzultantské a vývojářské společnosti. Firmy tak jsou nuceny hledat spíše zaměstnance na kratší dobu.

Výrazný růst nástupních platů absolventů byl přitom hitem loňského roku, kdy firmy řešily problém nedostatku lidí. IT společnosti dokonce k hledání zaměstnanců motivovaly své lidi tím, že jim platily za každou novou "duši".

Během posledních tří let se tak spodní hranice mezd ve finančnictví a účetnictví u nováčků bez praxe posunula o dva až pět tisíc korun nahoru. Nástupní platy absolventů se tak pohybovaly mezi 20 a 25 tisíci. Počítačoví experti, kteří čerstvě opustili brány vysokých škol, začínali dokonce i na pětatřiceti tisících korun.

"Zpomalení nástupních platů se naplno projeví až v prvním kvartálu příštího roku," říká Milan Novák z personální agentury Grafton s tím, že firmy již požadují výrazně méně nových posil než v minulosti. Příští rok totiž čekají firmy i zaměstnance hubené časy. Podle průzkumu Hospodářské komory ČR pro HN chystá v příštím roce více než čtvrtina firem propouštění, polovina nepočítá se zvyšováním mezd a některé podniky sáhnou dokonce ke snižování platů.

Například pracovní úřad v Ostravě má nahlášeno masové propouštění z ostravské ocelářské firmy Evraz Vítkovice Steel či od výrobce stavebnin Ruukki. Záměr propouštět už ale ohlásila i největší tuzemská ocelářská firma ArcelorMittal Ostrava. Propouštění chystá textilka Slezan Frýdek-Místek, výrobce alternátorů a startérů Magneton či největší evropský výrobce ohýbaného nábytku, společnost TON.

Zatím se redukce počtu pracovních míst týká hlavně výroby. Podle odborníků však může během pár měsíců dopadnout i na vysokoškoláky.

Přicházející problémy začínají naznačovat i statistiky. Průměrná mzda je nyní v Česku 23 144 korun. Je to sice skoro o dva tisíce víc než loni, ale kvůli zpomalující ekonomice a vysoké inflaci v loňském roce se jedná o nejmenší reálný nárůst za posledních deset let. "Příští rok by však díky velmi nízké inflaci mohla průměrná mzda růst rychleji než letos," dodává analytik ČSOB Petr Dufek.



Jak se vyvíjejí platy v Česku a s čím je třeba počítat v příštím roce