Novinka: Boeing bude vyrábět nákladní vzducholodě

Obří americký koncern Boeing v úterý večer oficiálně oznámil, že bude vyrábět vzducholodě! Ty by měly sloužit na přepravu těžkých nákladů. Nosnost vzducholodě bude 40 tun a bez dotankování přepraví náklad až do vzdálenosti 320 kilometrů.

"Máme provedeny studie proveditelnosti a perfektně se to hodí pro moderní systémy technických schopností," uvedl ředitel pro moderní systémy pro letadel Boeing Pat Donnelly.

Boeing o tom informoval v St. Louis s tím, že projekt uskuteční s kanadskou soukromou společností SkyHook. Právě firma SkyHook, která sídlí v Calgary, vlastní patent na vzducholoď plněnou heliem JHL-40 (Jess Heavy Lifter). Boeing dokončí její vývoj a začne ji vyrábět.

Vzducholodě a životní prostředí

"Zájemců o produkt je už nyní velmi mnoho," řekl prezident SkyHook Pete Jess. Jakmile úřady povolí provoz vzducholodí, mají by se začít okamžitě využívat. Poháněny budou čtyřmi rotory, náklad bude upevněný pod vzducholodí na lanech.

"Společnosti navrhly, že tato nová technologie jim umožní modifikovat jejich současnou operační strategii a umožní pracovat na projektech, o kterých se domnívali, že jsou 15 až 20 let daleko. Tato Boeing-SkyHook technologie reprezentuje řešení šetrné k životnímu prostředí. Je to jediná možnost, jak může být mnoho projektů ekonomicky výhodných," přiblížil Jess.

Typ vzducholodě JHL-40 podle Jesse zmírňuje dopad na budování nových komunikací v odlehlých oblastech, a SkyHook očekává snížení emisí z průmyslových projektů, které podporuje.

Poslední pokus - krach

Naposledy se pokusila o výrobu vzducholodí v Evropě společnost CargoLifter v německém Wiesbadenu. Ta vznikla v roce 1996, o čtyři roky později dokonce vstoupila i na burzu s cílem zajistit si dostatek financí na dokončení vývoje několika typů vzducholodí a jejich výrobu.

Megalomanský plán však skončil fiaskem - společnost o dva roky později zkrachovala. A to i přesto, že v červenci téhož roku podepsala s Boeingem dohodu o společném výzkumu koncepce budování "plavidel lehčích než vzduch".

Desetitisíce malých akcionářů tehdy investovalo do celého projektu kolem 300 milionů eur (zhruba 8,8 miliardy korun). Například tehdy připravovaná výroba typu vzducholodí CL-160 měla přepravovat náklad od 16 tun i mezi Evropou a Amerikou.

• Diskuse
• Celkem 25 příspěvků