Potravináři pod tlakem cen: do jídel dávají víc náhražek

reklama

"Je to hlavně kvůli diskontním obchodním řetězcům. Když chceme přežít, musíme vyhovět jejich tlaku na nízké ceny dodávek," tvrdí prezident Potravinářské komory Miroslav Toman.

Do uzenin se tak místo masa dávají kůže, škroby, nebo takzvaný drůbeží separát. V sýru je místo másla rostlinný tuk. Je skoro třikrát levnější. Náhražky jsou v jogurtech. Do bílého se dává bramborový škrob. Ovocné jogurty se zlevní tak, že údajně jahodový se obarví červenou řepou. Čokoláda se zase nastaví margarínem, a případně nazve "krémovou pochoutkou" - aby výrobce neporušil příslušný právní předpis.

Dobře prosperují firmy, které se na výrobu náhražek a dalších potravinářských přípravků (éček) zaměřují. Například firma IDC- Food už zavedla i prodej po internetu. Společnost Lyckeby Culinar si zase chválí dobrý odbyt škrobu.

Náhražky a éčka nejsou přímo zdraví škodlivé. "Ale u některých bych určitě dávala velký pozor, zvláště při výživě dětí," upozorňuje na úskalí zvýšení konzumace Václava Kunová ze Společnosti pro výživu.

Obchodníci se hájí tím, že zákazník se stále zaměřuje hlavně na cenu. "A určitě nenutíme dodavatele k tomu, aby do zboží dávali méně kvalitní suroviny," brání se například mluvčí Tesca Vesselin Barliev. Přesto nyní potravináři přichystali návrh zákona, který má údajnou moc řetězců omezit. Včera ho předložil sněmovně šéf poslanců ČSSD Michal Hašek. "Nepochybně přispěje k lepší kvalitě potravin, řetězce je nesmějí tlačit do nepřiměřeně nízkých cen," tvrdí Hašek.

Párky z mouky, jogurty z brambor. Potravináři a obchodníci stále přidávají do potravin levnější náhražky, údajně proto, aby obstáli v konkurenčním boji. Přitom dnes už některé potraviny v Česku stojí víc než v Německu.

"Všechno je o ceně. Uzenáři samozřejmě umí dělat kvalitní špekáčky bez náhražek, z masa. Ale za kilo by pak zaplatili lidé 60 korun, místo dnešních třiceti," říká Emil Kasper, šéf firmy Maso Planá.

Potraviny na rozcestí

Velké potravinářské firmy dnes už většinou mají "dvojí výrobu". Pro své značkové zboží se snaží náhražky nepoužívat. Například Planá vyrábí kvalitní šunku pro děti. Ale když dodávají levné zboží hlavně diskontním řetězcům, pak je zcela běžný bramborový škrob v jogurtu nebo salámu, či rostlinný tuk v sýrech.

"Řetězce po nás chtějí nahrazovat máslo jinými tuky, do tavených sýrů dávat syrovátku. Ale například do našeho krému Lipánku bych to nikdy nedal, je pro děti," tvrdí Milan Teplý, ředitel největších mlékáren Madeta.

Podle mluvčí Sdružení obrany spotřebitelů Ivany Pickové přidávají firmy náhražky hlavně do uzenin, jogurtů, tavených sýrů. Zlevnit na úkor kvality se dá už ale skoro veškeré potravinářské zboží. V čokoládě je cukr a margarín, v jahodovém džemu jablka. Fígle umějí také někteří pekaři. Už před lety se například zmenšila velikost rohlíku z obvyklých 50 gramů na něco přes čtyřicet.

"Norma nařizuje v rohlíku nejméně tři procenta tuku. Někteří výrobci do toho ale už započítávají obsah tuku v mouce, a místo kvalitnějšího tuku použijí margarín," říká Stanislav Musil, šéf Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů.

Mění se i příprava chleba. Dříve se zadělával kvas dlouho dopředu. "Teď ale potřebují pekárny rychle reagovat na objednávku řetězců, a tak používají zrychlený postup. Je ale pravda, že někdy chléb plně neprokvasí - a pak mohou nastat zažívací potíže," vysvětluje Musil.

Zpracovatelské firmy se zlevňováním potravin různými náhražkami a "éčky" rozhodně nechlubí. Potravinářský expert a jednatel mlékáren TPK Hodonín Oldřich Obermaier ale upozorňuje: "Náhražky přece nejsou zdraví škodlivé. Výrobu nejen zlevňují, ale někdy i zdraví prospívají. Takže nehovořme o nějakých podvodech na spotřebiteli - jde jen o to, aby lidé věděli, co konzumují."

V tom je ovšem problém. Například pro čokoládu existuje norma. "Ale až budete kupovat údajně čokoládové figurky před Velikonocemi, bude na nich napsáno třeba "zajíček". Tím firmy klamou klienta, který automaticky předpokládá, že figurka je čokoládová. Teprve drobným písmem na obalu je napsáno, že má figurky z margarínu," vysvětluje Picková.

Obermaier je jednoznačně pro, aby se zboží správně označovalo. "V sýru smí být jen mléčný tuk. Jenže kilo másla stojí sto korun, a margarín jen 35. Když má sýr obsahovat třeba běžných 30 procent tuku, který nahradíte margarínem, tak samozřejmě ušetříte. Ovšem výrobku se nesmí říkat sýr," říká. Ale jak takové produkty nazvat? "Nevím, my je neděláme. Ale říkejme jim třeba sýrová náhražka," dodává Obermaier.

O škrob je zájem

Sami potravináři tvrdí, že je k zlevňování sýrů a salámů na úkor kvality nutí obchodníci. "Pokud chce výrobce přežít, tak se musí vejít do ceny požadované obchodníkem. Diskonty pak nutí svojí cenovou politikou k zlevňování i obchody, které na kvalitu dbají - třeba Globus," říká prezident Potravinářské komory Miroslav Toman.

Obchodníci ovšem popírají, že by dodavatele k obcházení kvality nutili. "Určitě jim neříkáme, aby do zboží dávali náhražky," tvrdí jednatel sítě Globus Petr Vyhnálek. Globus má přitom vlastní výrobu uzenin, které přídavky náhražek kvůli ceně nekazí.

"My se naopak snažíme nyní dodavatele vést k tomu, aby pro naši značku Tesco dodávali potraviny kvalitnější," prohlašuje dokonce mluvčí Tesca Vesselin Barliev. "Je však jasné, že všichni musíme bojovat se snižováním nákladů," dodává pro jistotu.

Ze zájmu o náhražky profitují i jejich výrobci. "Zájem o bramborový škrob je stabilně velký," potvrzuje Marie Vávrová, ředitelka firmy Lyckeby Culinar, jednoho z nejvýznamnějších tuzemských dodavatelů potravinářských přípravků.