Ministerstvo financí zahájilo diskusi o výhodách a nevýhodách zavedení daňových asignací do českého daňového systému.
Daňové asignace umožňují daňovým poplatníkům určit, na jaké účely nebo jakým institucím bude převedena část jimi odvedené daně z příjmů - obvykle daně z příjmů fyzických osob. Lidé by takto mohli adresovat jedno či dvě procenta daně.
Systém asignací lze konstruovat tak, že poplatníci přímo posílají část své daně oprávněným příjemcům, tedy neziskovým organizacím. Daňová správa pak ex post kontroluje správnost celé procedury na základě poplatníkem poskytnutých dokladů. Nebo má poplatník možnost určit, komu má daňová správa převést část jím placené daně.
Daňové asignace byly v posledních deseti letech zavedeny v některých nových členských státech Evropské unie, např. na Slovensku, v Maďarsku, Litvě, či Polsku. Z vyspělejších zemí existují kupříkladu v Itálii či Španělsku, kde jsou však určeny pouze k financování katolické církve případně jiných církví.
Ministerstvo zároveň vyzvalo odbornou veřejnost i další sociální partnery, aby se formou námětů a připomínek k možnosti zavedení daňových asignací do debaty zapojili. Těmito podněty se bude zabývat odborný tým a s autory návrhů a připomínek budou případně diskutovány, aby bylo dosaženo nejlepšího možného výsledku.
Asignace jsou jen minoritní problém
Podle analytika Patria Finance Davida Marka jsou daňové asignace okrajovým tématem. "Vzhledem k ostatním problémům daňového systému, jsou daňové asignace plýtváním energie a času," řekl na dotaz ČTK Marek. "Mohou sice zvýšit motivaci daňových poplatníků platit daně, pokud budou mít možnost rozhodnout o příjemci části jejich daní, na druhou stranu by se tím zvýšil objem finančních prostředků, nad kterými stát nebude mít kontrolu," dodal Marek. Stát by se měl podle analytika spíše zaměřit na celkovou reformu daňového systému.
