Většina Slováků si od 1. ledna může rozhodnout, zda část ze sociálního pojištění budou odvádět do stávajícího průběžného systému, nebo je budou posílat na účet do soukromého penzijního fondu.

Pořádně se opřela do důchodové reformy slovenská vláda už vloni. Budoucí důchodci se mají na co těšit. Hranice odchodu do důchodu se posunuje každý rok o 9 měsíců, až doputuje na 62 let, a to pro muže i ženy. Větší chmury asi přinese zvýšení sazby povinně odváděného sociálního pojištění o 0,75 procenta.

Celkové sociální pojistné ve výši 28,75 procenta rozdělila vláda na dva pilíře. Do prvního, povinného bude proudit 19,75 procenta z vyměřovacího základu - z toho 9 procent je důchodové, 6 procent invalidní a pozůstalostní pojištění a 4,75 procenta půjdou do rezervního fondu. O správu těchto prostředků se bude zcela starat státní Sociální pojišťovna. O zbylých devět procent, které nepůjdou do prvního pilíře, se budou prát penzijní fondy.

Stávající účastníci si budou moci vybrat, zda sociální pojištění budou nadále posílat státu, nebo je svěří penzijním fondům (tzv. opt-out doložka). Jakmile někdo vstoupí do nového systému, již z něho nebude úniku. Ti, co nově přicházejí na trh práce, budou již povinně posílat 9 procent z celkového platu do vybraného fondu. Slovenský systém by tak měl být ze všech okolních států k penzijním fondům nejštědřejší. V Polsku se do druhého pilíře odvádí 7,3 procenta a v Maďarsku zatím pouze 6 procent.

Penze Slováků v druhém pilíři budou spravovat důchodové správcovské společnosti. Každá má za povinnost vytvořit tři typy penzijních fondů podle rizikovosti - konzervativní, vyvážený a růstový. Konzervativní fond může vlastnit v portfoliu až 20 % akcií, bude tedy nejméně rizikový, vyvážený bude moci investovat do akcií až 50 % aktiv a růstový dokonce až 80 %.

Podle oficiálních dokumentů bude na fondy nasazena až pětistupňová kontrola. Při bližším pohledu ovšem nejde o nic zázračného. Dohled bude mít totiž na starosti především Úrad pre finančný trh, což je jednotný dozorový orgán, který na Slovensku vznikl již v roce 2002. Kontrolní role depozitáře a zejména auditora není tak jednoznačná, jak dokazuje řada případů z minulých let. Další dva stupně kontroly - samoregulace sektoru a laická kontrola občanů - mají jen dílčí význam. Přesto mohou být Slováci v klidu. Stát by měl garantovat údajně až stoprocentní náhradu pro střadatele, jehož fond krachne. Taková záruka přesahuje dokonce i evropské směrnice.

Velkou neznámou zůstává, kolik lidí bude ochotno vstoupit dobrovolně do nového systému. Podle předběžných odhadů expertů z Univerzity Komenského v Bratislavě, uveřejněných v časopise Finance a úvěr, lze očekávat zapojení spíše mladší než starší generace. K tomu v zásadě nabádá i slovenské Ministerstvo práce, sociálních věci a rodiny, které tvrdí, že vstup do druhého pilíře se vyplatí pouze dlouhodobě spořícím.

Poslední, třetí pilíř zůstává ve stávající podobě zcela dobrovolný a je pouze na zvážení budoucího důchodce, zda do něho vstoupí.

Podle koncepce slovenské důchodové reformy dochází k závažným změnám i pro ty, kteří se rozhodnou zůstat ve starém systému. Výše jejich důchodu bude více zohledňovat počet odpracovaných let a mzdu, kterou pobírali. Tím bude údajně celý systém spravedlivější. Zavádí se také nové indexování důchodů, kdy polovina přírůstku státem garantovaného důchodu bude sledovat růst cen a polovina růst nominálních hrubých mezd (tzv. švýcarská metoda indexace).

Nový systém prý bude imunní vůči demografickým změnám. Vzhledem k dobrovolnosti vstupu do druhého pilíře však nelze předem přesně vyčíslit náklady na transformaci. Nicméně slovenská vláda trvá na tom, že k pokrytí bude stačit výnos z privatizace státního majetku, který hodlá na rozjezd důchodové reformy obětovat. Pro začátek si na reformu vyčlenila 65 miliard korun z prodeje části plynárenského monopolu SPP.

Přes všechna opatření zřejmě nebude zvolený důchodový systém fiskálně neutrální. Podle zmíněné studie expertů z Univerzity Komenského bude roční deficit prvního pilíře nejdříve spět k nule, ale od roku 2012 opět poroste a měl by kulminovat v roce 2040 asi na úrovni tří procent HDP. Následně bude opět pozvolna konvergovat k rovnováze.