Konkrétně jde o Zákon směnečný a šekový č . 191/1950 Sb. Tento zákon byl převzat z prvorepublikového prostředí a prakticky ho čtyřicet let nikdo moc nepoužíval a v nové době přišel vhod bez jakýchkoliv novelizací.

Zákon stanoví podrobně a přesně všechny náležitosti směnek vlastních i směnek cizích, pravidla převodu indosamentem ( rubopisem ), směnečný aval ( rukojemství ) a další podrobnosti. Směnku definujeme jako převoditelný cenný papír, který má vždy podobu materializovaného listinného cenného papíru. Dnes jsou již v prodeji tištěné formuláře, ale směnka je platná, i kdyby všechny její náležitosti byly ručně psané na zadní straně reklamního letáku.

Hospodářská mezipodniková praxe využívá směnek jako platební, garanční a úvěrový prostředek při zúčtovacích vztazích mezi subjekty vyplývajících ze vzájemných dodávek produktů, prací a služeb. Směnky nahrazují podnikům nedostatek kapitálu, časové diference mezi příjmy a výdaji a protože urychlují obrat kapitálu jsou významným instrumentem efektivního hospodaření podniků. V bankovní praxi je pro podniky významná možnost eskontu směnek, t.j. rychlé získání hotovosti.

Při účtování směnek pořízených podnikem vycházíme vždy z ekonomického užitku spočívajícího v dlouhodobém nebo krátkodobém výnosu, který musí dlužník spolu se směnečnou sumou zaplatit. Pokud byla směnka pořízena jako cenný papír s předpokládaným držením déle než 1 rok, jde o finanční investici účtovanou na účtu 069 - Ostatní finanční investice. Nakoupená směnka jako cenný papír s předpokládaným držením kratším než jeden rok je krátkodobý finanční majetek a účtuje se o něm na účtu 253 - Dlužné cenné papíry. Přijaté směnky cizí a směnky cizí na vlastní řad účtujeme na účet 312 - Směnky k inkasu v těch případech, kdy je věřitel směnky drží do doby splatnosti a pak je předloží k proplacení dlužníkovi. Při eskontu směnky bankou, t. j. v případech, kdy podnik postoupí směnku bance za účelem získání hotovostních peněžních prostředků před splatností směnky, se směnka převede z účtu 312 na vrub účtu 313 - Pohledávky za eskontované cenné papíry. Protože jde v podstatě o poskytnutí tak zvaného eskontního úvěru, banka si uplatní nárok na diskont, sazbu za níž banka nedospělou směnku kupuje. Závazek z úvěru poskytnutého bankou se účtuje na účtu 232 Eskontní úvěry. Jde-li o závazek dlouhodobý, je nutno využít účtu 461 - Bankovní úvěry. Rozdíl mezi výší směnečné pohledávky předané bance a výší poskytnutého eskontního úvěru naúčtujeme na vrub účtu 562 - Úroky. Pokud se tento rozdíl věcně a časově vztahuje k jinému než běžnému účetnímu období je nutno provést časové rozlišení. Vystavené směnky vlastní a akceptované směnky cizí indosované dlužníkem mají charakter úvěrového platebního prostředku a mohou se použít na uspokojení závazku vůči dodavateli. Pak se účtují na účet 322 - Směnky k úhradě. To v případě krátkodobých závazků. Dlouhodobé směnky vlastní a akceptované směnky cizí se vedou na účtu 478 - Dlouhodobé směnky k úhradě.

Při oceňování směnek postupujeme tak, že směnky nakoupené jako cenný papír oceníme cenou pořízení. V případech snížení jejich ocenění přechodného charakteru prokázaného na základě invetarizace majetku je možno ke směnkám na účtech 069 a 253 vytvářet opravné položky. Standardně se však směnky oceňují v nominální hodnotě, t. j. vepsané směnečné sumě. Rozdíly mez nominální hodnotou a cenou směnky při nákupu nebo prodeji jsou úrokové výnosy nebo náklady popřípadě bankovní diskonty. O těch se účtuje v okamžiku nákupu, prodeje nebo eskontu na účtech výnosových nebo nákladových úroků s příslušným časovým rozlišením. O převodu směnky ( indosament ) a směnečném rukojemství ( aval ) se účtuje pouze na podrozvahových účtech ve skupinách 75 až 79 v ocenění nominální hodnotou.

Přemysl Voráč