EU sice vystupuje jako reprezentant všech, ale je otázkou, do jaké míry skutečně hájí zájmy států, jako je Česká republika, Rakousko nebo Slovensko, říká ekonom a politolog Petr Robejšek v jedné z odpovědí v rozhovoru s dalším ekonomem Luborem Lacinou. "Dost o tom pochybuji," dodává Robejšek.

Jak se díváte na budoucnost Evropské unie a její schopnost prosazovat se jako hegemon?

Unie je slepenec spousty států, které sjednocuje jakási idealistická představa, která ovšem v praxi naráží na podstatně rozdílné zájmy. A právě proto, že jsou tak rozdílné, je jakákoli shoda složitá.

V rámci Evropské unie mají státy, jako je Česká republika, Maďarsko a možná i Řecko, silnější hlas. Dokázaly by tyto země fungovat bez EU? Uměly by prosazovat své zájmy v rámci nějakých jiných vazeb, nějakých méně formálních uskupení?

Já si myslím, že alternativy existují. Evropská unie sice vystupuje například v jednání se Světovou obchodní organizací jako reprezentant všech, ale je otázkou, do jaké míry skutečně hájí zájmy států, jako je Česká republika, Rakousko nebo Slovensko, to znamená těchto desetimilionových národů. Dost o tom pochybuji.

Pokud jde o ty alternativy, já bych favorizoval hledání ad hoc koalic, tedy případ od případu koalic s těmi, kteří mají podobný zájem. Nemůžeme si samozřejmě myslet, že by Česká republika byla schopná plně prosazovat své cíle. Vždy z nich musí nějakým způsobem ustoupit, ale když už z nich ustoupí, měla by najít partnery, kteří v té konkrétní otázce mají podobné stanovisko. S jejich pomocí toho pravděpodobně dosáhne více než jako jeden bezejmenný člen, kterého reprezentuje jakýsi eurokomisař.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se