Právníci už je znají, podnikatelé a běžní lidé se s nimi většinou poprvé setkají až po prvním lednu 2014 - řeč je o prozatím neznámých pojmech a názvech, které zavádí nový občanský zákoník.

Například věřitele a dlužníka autoři nového zákoníku zachovali. Setkáte se s nimi ale jen ve zcela obecné rovině. Pro konkrétní smluvní vztahy pro ně totiž právníci vymysleli zcela specifická pojmenování.

Názor odborníka

Nové pojmy pro označení smluvních stran umožňují jednoznačné a stručné vyjádření. Chcete v rozsudku číst "ten, kdo se jinému zavázal poskytnout na požádání peněžité prostředky", anebo "úvěrující"? "Ten, kdo má smluvní právo obdržet na požádání peněžité prostředky" anebo "úvěrovaný"? "Ten, kdo jinému přenechal zastupitelnou věc a má právo na vrácení věci téhož druhu", anebo "zapůjčitel"? "Ten, kdo má jinému vrátit zastupitelnou věc téhož druhu", anebo "vydlužitel"?

Jan Petrov, ředitel Justiční akademie

"Nejsme ale formalisté, není to jako za starých časů, kdy v římském právu existovaly tzv. stipulační smlouvy. Ty byly platné, když byla pronesena jejich přesná formulace. To už dnes dávno není," komentuje novinku Petr Čech z katedry obchodního práva Právnické fakulty UK v Praze.

Například u úvěrové smlouvy se ale z dlužníka stává úvěrovaný a z věřitele úvěrující. Místo půjčky se pak nově bude psát a říkat zápůjčka. Půjčíte-li si, budete vydlužitel a proti vám bude stát (místo obyčejného věřitele) zapůjčitel.

"Změny vznikly zejména kvůli tomu, aby každý ihned v praxi poznal, kdo podepsal jaký typ smlouvy. Obecné termíny nahrazují v nové normě velmi specifické pojmy, usnadní to orientaci ve smlouvách," doplňuje informaci Petr Čech.

Zatím ale byla řeč jen o změně některých konkrétních pojmů. Zákon však stanoví i zcela nové typy smluv. Poznáte je snadno, pochází z období první republiky a tomu odpovídají i jejich názvy - výprosa a pacht.

Co je výprosa?

Dočasné bezplatné přenechání konkrétní věci. Blíží se výpůjčce. Není však určena doba ani účel přenechání. Půjčitel tak věc může kdykoliv požadovat zpět.

Výprosa a výpůjčka

Výprosu zatím současné právo nezná, jedná se vlastně o obdobu (variantu) klasické výpůjčky (ta věcně zůstává v zákoně ve své původní podobě). Půjčitel, od kterého si výprosník věc vyprosí, mu ji (stejně jako u výpůjčky) přenechá k bezplatnému užití. Oproti běžné výpůjčce si ale obě strany dopředu neujednají dobu ani účel užití této věci. Půjčitel tak po vás může věc chtít kdykoliv zpět.

Příklad: Soused si od vás ´vyprosí´ sekačku, aniž by konkretizoval čas a účel jejího využití. Jako majitel sekačky ji pak můžete kdykoliv požadovat zpět, zákon výprosníkovi nezaručuje právo sekačku užívat.


Některé změny v terminologii nového občanského zákona:

- Pojem "občanská sdružení" se nově mění na "spolky".

- Vrací se pojem "závdavek" - kdo jej dá, podává důkaz o smlouvě a současně poskytuje jistotu, že svůj dluh splní a která propadne, pokud se nesplní.

- Vrací se pojem "rozhrady" - to budou ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi pozemky.

- Něco z terminologie předkupního práva - zákon hovoří o "dlužníku" (to je ten povinný), předkupníku (ten oprávněný) a "koupěchtivém" (ten třetí, který má zájem od dlužníka koupit).

- Zajímavé pravidlo: "Poškodí-li škůdce věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvláštní obliby." - tj. zavádí se zákonný pojem "svévole" a "škodolibost". V prvním případě jde o radost škůdce z toho, že škodí, lhostejno komu (demoluje třeba auta v ulici a je mu jedno, čí jsou). Ve druhém případě má škůdce také radost z toho, že škodí, ale namířenou proti konkrétní osobě (sousedovi třeba zničí jeho oblíbenou rostlinu a má radost z toho, jak se nad tím trápí).


Co je pacht?

Dočasné úplatné přenechání konkrétní věci. Blíží se nájmu. Pachtýř však může věc nejen užívat, ale také používat, tedy brát z ní plody a výnosy (sklidit úrodu, inkasovat zisk).

Pacht a nájem

Nájem bude mít stejně jako výpůjčka také dvě konkrétnější podoby: nájem a pacht. V čem budou stejné? Oba typy smluv jsou úplatným přenecháním věci. Na základě běžné nájemní smlouvy vzniká i dnes pronajímateli povinnost přenechat předmět nájmu k dočasnému užívání.

Smlouva o pachtu ale zavazuje propachtovatele (původně nájemník) nejen k tomu. Pachtýř (původně nájemce) má na rozdíl od nově definovaného nájemce právo brát z věci i její výnosy a zisky.

 Příklad: Po pronajatém pozemku budete moct jen chodit na procházku, na propachtovaném pozemku budete moct i vydělávat. Z nájemců a nájemníků budou rázem v mnoha případech propachtovatelé a pachtýři.

Odpovídal: Petr Čech, katedra obchodního práva Právnické fakulty UK v Praze