Technologický trh NASDAQ v letech 1995 až 2000 zažil největší nárůsty v historii akciových burz.

V roce 2000 však přišel zlom a 10. března se indexy otočily a musely čelit více než dvouletému medvědímu trhu. Proč se americký sen o nové technologické revoluci rozpustil stejně tak rychle, jak začal?

Když opomeneme důvody zpomalení ekonomiky jako takové, nadhodnocení dot.com společností bylo důsledkem fatálně nepropracovaného business plánu těchto subjektů, a tedy samotná existence internetových firem byla nejistá.

„Get large or get lost“

Přežití internetových společností závisí hlavně na rozšíření portfolia uživatelů tak rychle, jak jen je to možné, i přes počáteční ztrátovosti investice.

Google a Amazon ve svých začátcích generovali nulový profit, avšak zainvestovali do takových technologií a klientských základen, které jim v dlouhodobém horizontu zajistili neotřesitelné místo na trhu.

Na druhé straně řada společností se zaměřila na líbivé domény, komerčně úspěšné IPO, drahé reklamy, ale nezajistily si to nejdůležitější pro svou budoucí existenci.

"Dot.com" Super Bowl

Reklamní kampaně byly jedním ze způsobů, díky kterým se společnosti snažily rozšiřovat své uživatelské portfolio. Jednalo se o televizní reklamy, reklamy v tištěných médiích a cílenou inzerci.

Další díly seriálu

Vstup Facebooku na burzu se pomalu blíží! Kdo všechno si bude moci po emisi říci Like? (1.) - čtěte ZDE

Čeká sociální síť a další firmy stejný osud jako dot.coms? Společnost Facebook, fenomén světa internetu, míří na (2.) - čtěte ZDE

Facebook volá: "YELP! Tržby z Zyngy ohroženy!" (3.) - čtěte ZDE

Finále Super Bowl (pozn. finálový zápas NFL, nejvyšší ligy v americkém fotbalu) 30. ledna 2000 se také označuje jako "Dot.com" Super Bowl, protože se konalo na vrcholu tzv. Technologické bubliny.

Celkem 17 internetových společností, v čele s Pets.com, si zaplatilo celonárodní reklamu během vysílání zápasu. Pets.com zaplatila za 30sekundové promítnutí své ponožkové loutky 2 miliony dolarů (stejně tak i ostatních 16 společností). O rok později si reklamu na této události zaplatily již jen tři dot.com firmy.

Další Silicon Valley

Silicon Valley, součást San Jose, je v sektoru IT symbolický pojem. Zároveň je i domovem největších technologických firem na světě, jako jsou Google, Apple, Cisco, Facebook a další.

V letech 1998–2000 se mnoho měst snažilo stát novými technologickými metropolemi. V „třídním“ boji tak mnohá města i jednotlivé státy investovaly horentní sumy na pokročilou infrastrukturu, vytvoření podmínek pro rozvoj internetového průmyslu ve své lokalitě. Na výdajích se mnohdy podílely i dot.com společnosti.

Pozdější vystřízlivění však přineslo rozsáhlé ztráty z rozestavěných technologických center, prázdných kancelářských budov a nevyužitelných sítí.

Velké bonusy

Mentalita nejvyšších manažerů společností byla nastavena jednoznačně: „Hodnota společnosti se vstupem na burzu zněkolikanásobila, takže stejně tak stoupla i hodnota mých akcií! Máme reklamu při Super Bowlu! Dostávám velké bonusy a další akcie! Akcie si ještě přikoupím! Létám si na proplacené luxusní dovolené soukromým letadlem. Další bonusy? Ještě si přikoupím akcie!“

S trochou nadsázky se dá říci, že americký sen „přes noc milionářem“ se zalíbil, ale rázem šly všechny ziskové modely stranou. Společnosti zbankrotovaly.

V roce 2001 byl převis IT odborníků natolik velký, že stát Kalifornie v jednu chvíli uvažoval o mimořádných krocích k udržení stability trhu práce. Univerzitní studijní programy výpočetní techniky zaznamenaly znatelný pokles nových studentů.

Top5 Dot.Bombs

1. Webvan2. Go.com3. Pets.com4. Kozmo.com5. E-toys.com

Heslo "Get large or get lost" bylo ve většině případů pochopeno špatně. Firmy nesmyslně investovaly do předražených reklamních spotů, vyplácely nesmyslné manažerské bonusy, financovaly expanzi v nebezpečných, nejistých vodách. Náklady rostly, příjmy stagnovaly nebo i klesaly, uživatelé odcházeli a společnosti se začaly utápět v dluzích a staly se insolventními.

Pokud bychom srovnali tyto společnosti s Facebookem, rozdíly jasně převažují nad shodnými prvky.

Business plán společnosti Marka Zuckerberga je mnohem komplexnější, uživatelská základna je několikanásobně větší. Zázemí internetového reklamního trhu je mnohem stabilnější než před deseti lety a celkový pohled na společnost Facebook tvoří nesrovnatelně věrohodnější profil dobré investice. Problémem Facebooku tedy není společnost sama...

Toho, čeho by se investoři měli bát, je nevyzpytatelnost toku investic, reálné ohodnocení firmy.

Poptávka je ale komplexnější téma, a proto ji rozebereme v dalším dílu seriálu. Podíváme se na model, který by měl investorovi pomoci odhadnout, kdy může být cena zkreslena – Teorie rázových vln.

/Autorem článku i dalších příspěvků seriálu je František Bostl, makléř společnosti Cyrrus./