David Marek, hlavní ekonom Patria Finance
1. Jak hodnotíte poslední dění kolem Řecka? Schválení škrtů parlamentem vs. bouře a protesty obyčejných lidí?
Poněkud únavné drama. Kolik týdnů už je na dosah dohoda mezi Řeckem a držiteli dluhopisů? Kolikrát se ještě objeví revize fiskálních údajů odhalující, že je situace horší, než so kdokoli myslel? Kdy se začne s privatizací? Kdy a kdo zavede v Řecku normálně fungující systém výběru daní?
2. "Nepodřezává si" Řecko souhlasem se škrty a úsporami požadovanými trojkou/eurozónu "větev" dalšího možného růstu?
Dilema škrty versus růst si mohou dovolit země jako Česká republika, nikoli Řecko. Země se musí smířit se silným negativním fiskálním impulsem a hospodářský růst podpořit zásadními strukturálními reformami, tentokrát bez fiskálního dopingu.
3. Schválení škrtů je jedna věc, ale je reálné, aby Řekové tyto sliby / úspory dokázali splnit?
Řecko neplní podle plánu ani podmínky první záchrany, proto také nedostává peníze od EU a MMF podle původního plánu. Na konci roku byla uvolněna teprve šestá tranše, která měla být podle původního kalendáře Řecku k dispozici již v září.
4. Má smysl poskytovat Řecku další peníze za slíbené škrty, když zatím neplní podmínky první pomoci?
Nabízí se otázka, zda by někdo neměl dohlédnout na dodržení všech slíbených kroků, reforem a plnění rozpočtových cílů. Zde se dostáváme na tenký led, neboť to může být považováno ze příliš velký zásah do suverenity země. Řecko má ale na výběr a alternativou je krach se všemi důsledky pro životní úroveň.
5. Není i tak bankrot země nevyhnutelný?
Řecko už nemá prostor dělat chyby. Teoreticky je situace zvládnutelná, jenže to vyžaduje silnou disciplínu vlády a občanů, disciplínu, které jsou schopny skandinávské země. Vláda musí i po volbách udržet kurz fiskální disciplíny a dosáhnout primárních rozpočtových přebytků. Nezbytným předpokladem je dohoda o seškrtání části řeckých dluhů, které bude muset být výraznější, než se nyní diskutuje a připojit se bude muset nějakým způsobem i ECB.
6. Mohou řecké sliby úspor uklidnit finanční trhy, nebo jsou jen další časovanou bombou?
Potenciál Řecka přinášet pro finanční trhy pozitivní i negativní zprávy je stále velmi vysoký. Zapomínat by se nemělo ani na Portugalsko.
7. V dubnu by měly být v Řecku volby. Mohou nějak ovlivnit současnou ekonomickou politiku technokratické vlády Lukase Papadimose? Nehrozí odklon od úspor?
Odhadovat kroky nové vlády se neodvažuji. Ale jak jsem uvedl, Řecko má jen dvě možnosti: držet disciplínu a trpět, nebo to vzdát a trpět ještě víc.
Aleš Michl, ekonom Raiffeisenbank
1. Jak hodnotíte poslední dění kolem Řecka? Schválení škrtů parlamentem vs. bouře a protesty obyčejných lidí?
2. "Nepodřezává si" Řecko souhlasem se škrty a úsporami požadovanými trojkou/eurozónu "větev" dalšího možného růstu?
3. Schválení škrtů je jedna věc, ale je reálné, aby Řekové tyto sliby / úspory dokázali splnit?
4. Má smysl poskytovat Řecku další peníze za slíbené škrty, když zatím neplní podmínky první pomoci?
5. Není i tak bankrot země nevyhnutelný?
6. Mohou řecké sliby úspor uklidnit finanční trhy, nebo jsou jen další časovanou bombou?
7. V dubnu by měly být v Řecku volby. Mohou nějak ovlivnit současnou ekonomickou politiku technokratické vlády Lukase Papadimose? Nehrozí odklon od úspor?
Jedna odpověď na všechny otázky: Řekové jsou na cestě do otroctví.
To co potřebují je reálné oslabení měnového kursu. To lze udělat dvěma způsoby:
(1) Snížení jednotkových nákladů práce. Jednotkové náklady práce jsou v řeckém průmyslu proti roku 2005 stále vyšší o 36,9 procent. V Německu o 5,5 procent. V ČR dokonce nižší o 6 procent.O jakých škrtech to řekové tedy mluví? Žádné nevidím.
(2) Nominální oslabení měny. To ale nejde, neb mají euro. Jedinou možnost, kterou tak vidím jak nakopnout jejich ekonomiku, je odejít z eurozóny a získat volný kurz. Jejich podniky by pak dostaly povzbuzující kopanec v podobě slabšího kursu a výhodnějšího exportu. Nejprve by si ale prošli finanční krizí, asi podobnou jako v Argentině.
Její měna, peso, byla po dobu deseti let, do počátku roku 2002, pevně navázána na dolar. Podobně, deset let je Řecko navázáno na euro. Argentina se také drsně zadlužila a svět ztratil důvěru, že to někdy splatí, Mezinárodní měnový fond jí začal nouzově půjčovat, problémy najednou měly i ostatní země v regionu - Brazílie, Uruguay, Mexiko...
Nakonec došlo na skoncování s vazbou na dolar a devalvaci/depreciaci, která měla nakopnout export a ekonomiku. A podařilo se. Argentina si ale prošla drsnou finanční krizí – po devalvaci jdete nejdříve ještě více na dno. Co nastalo? Bankrot země, při kterém její věřitelé přišli až o 75 procent půjčených prostředků, run na banky následovaný protiopatřením: povolením vybírat jen malé částky (původně šlo o sumu odpovídající 250 dolarům na týden).
Následovaly demonstrace ničící pobočky bank a kanceláře mezinárodních firem. Mnoho podniků zkrachovalo, protože jim zůstaly závazky v mezinárodních měnách. Třeba Aerolíneas Argentinas neměla ani na provoz a zastavila lety. Nezaměstnanost vyšplhala podle dat Bloombergu až někam k 21 procentům, meziroční inflace dosáhla 30 až 40 procent...
A začaly se ve velkém točit reality show a telenovely, protože nebylo na dražší produkci. Tohle je cesta pro Řecko...
Pavel Sobíšek, UniCredit Bank
1. Jak hodnotíte poslední dění kolem Řecka? Schválení škrtů parlamentem vs. bouře a protesty obyčejných lidí?
Řecko se zřejmě již dostalo do stavu, kdy by všechny pokusy o řešení byly v očích veřejnosti vnímané jako špatné.
2. "Nepodřezává si" Řecko souhlasem se škrty a úsporami požadovanými trojkou/eurozónu "větev" dalšího možného růstu?
Můj názor je, že Řecko nemá na výběr. Oběd zadarmo neexistuje.
3. Schválení škrtů je jedna věc, ale je reálné, aby Řekové tyto sliby / úspory dokázali splnit?
To je skutečně klíčový moment úspěchu či neúspěchu. Osobně si netroufám v tomto okamžiku říkat ani, že to je reálné, ani že to je nereálné.
4. Má smysl poskytovat Řecku další peníze za slíbené škrty, když zatím neplní podmínky první pomoci?
Evropští politici viditelně zažívali značné dilema, zda další peníze slíbit. Jejich poskytnutí je vázáno na podmínky, které činí plnění Řeckem pravděpodobnější než dříve. Jistota zde ale samozřejmě není.
5. Není i tak bankrot země nevyhnutelný?
Nevyhnutelné není nic. Bankrot je jen otázkou pravděpodobnosti.
6. Mohou řecké sliby úspor uklidnit finanční trhy, nebo jsou jen další časovanou bombou?
Pro finanční trhy je uzavření dohod o Řecku důležité. Pozornost se ale bude čím dál víc přesouvat k plnění podmínek ze strany Řecka a tam zůstává prostor k otřesům finančních trhů nezanedbatelný.
7. V dubnu by měly být v Řecku volby. Mohou nějak ovlivnit současnou ekonomickou politiku technokratické vlády Lukase Papadimose? Nehrozí odklon od úspor?
Současná vláda udrží svůj úsporný kurs. Co očekávat od nové vlády, je velkou neznámou.
Ivan Pilip, bývalý ministr financí a nyní společník ve firmě Conseille
1. Jak hodnotíte poslední dění kolem Řecka? Schválení škrtů parlamentem vs. bouře a protesty obyčejných lidí?
V Řecku mají razantní protesty silnější tradici než jsme zvyklí, přesto je země zřejmě na hranici chaosu. Problém je ale v tom, že žádné z alternativních řešení, tj. zejména bankrot země, nedává žádnou naději na menší dopad současné situace na většinu obyvatel - spíše naopak. Každopádně je reakce Řeků na problémy podstatně odlišná od zemí jako Litva nebo Lotyšsko, kde úsporná opatření měla podobný rozsah a proběhla bez větších otřesů. Velkou ochotu k solidaritě pohled na obrázky z Řecka v jiných zemích určitě nevzbudí.
2. "Nepodřezává si" Řecko souhlasem se škrty a úsporami požadovanými trojkou/eurozónu "větev" dalšího možného růstu?
To je jedna z hlavních otázek celé současné situace: velké dluhy států vyžadují značné škrty, ty vedou k utlumení růstu, tím pádem ke snížení příjmů a tím zase k potřebě dalších škrtů. Je to sice riskantní spirála, ale řešení bez škrtů jsou spíše teoretická: na další utrácení Řecku (a dalším) zkrátka nikdo nepůjčí. Bankrot, znovuzavedení drachmy a devalvace samozřejmě mohou umožnit nastartování určitého růstu - obávám se ale, že by to byl růst už z úplných trosek řecké ekonomiky.
3. Schválení škrtů je jedna věc, ale je reálné, aby Řekové tyto sliby / úspory dokázali splnit?
Splnit je možná dokáží, větší problém může být ten, že ani to nebude stačit. Pokud poměr řeckého dluhu k HDP zůstane nad 100%, bude pro zemi dlouhodobě obtížné fungovat. Navíc při takové úrovni dluhu se úrokové sazby z řeckých dluhopisů ještě dlouho (pokud vůbec) nedostanou na zvládnutelnou úroveň.
4. Má smysl poskytovat Řecku další peníze za slíbené škrty, když zatím neplní podmínky první pomoci?
Představitelé EU, MMF a ECB další čerpání zjevně podmínili kontrolovatelnými výstupy, nikoli jen závazky, takže čerpání určitě bude vázáno na splnění podmínek. Ale jde asi o jeden z posledních pokusů, pokud ne o úplně poslední.
5. Není i tak bankrot země nevyhnutelný?
Zcela nevyhnutelný není, ale jeho pravděpodobnost spíše stoupá. Všichni podstatní hráči s touto variantou určitě počítají a připravují se také na tuto variantu.
6. Mohou řecké sliby úspor uklidnit finanční trhy, nebo jsou jen další časovanou bombou?
Při pohledu na vývoj eura a akciových trhů se zdá, že trhy zprávy přijímají pozitivně. Časovanou bombou budou řecké problémy spíše stále méně - přes všechna negativa vývoje posledních měsíců se zdá, že se trhy, zejména banky, připravily na variantu bankrotu Řecka a ani špatné zprávy už neznamenají hrozbu prudkého zesílení krize.
7. V dubnu by měly být v Řecku volby. Mohou nějak ovlivnit současnou ekonomickou politiku technokratické vlády Lukase Papadimose? Nehrozí odklon od úspor?
Blížící se volby určitě ovlivňují především postupy a hlasování poslanců stran, které budou do Parlamentu kandidovat. Pro pravděpodobného vítěze voleb, stranu Nová demokracie, by bylo lepší, kdyby se co nejvíce drastických kroků stalo už nyní a její představitelé je nemuseli zavádět z vládních pozic. Zatím ale předseda ND Samaras, přes všechna rétorická cvičení kolem, úsporná opatření podporuje. Má-li jeho strana přesto přes 30% podporu v průzkumech, je to jeden z mála pozitivních náznaků z Atén.
Petr Gapko, makroekonomický analytik GE Money Bank
1. Jak hodnotíte poslední dění kolem Řecka? Schválení škrtů parlamentem vs. bouře a protesty obyčejných lidí?
Aktuální situace v Řecku je velmi napjatá. Masové protesty probíhají už řadu měsíců a dá se očekávat, že ještě nějakou dobu potrvají. Škrty řecké vlády jsou poměrně drastické a zasahují do sociálních oblastí, sociální služba státu je tak čím dál omezenější. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že Řekové žili na dluh poměrně dlouho a „projedli“ dokonce část peněz zahraničních investorů. Škrty dřív nebo později přijít musely, bohužel přišly později, a proto jsou razantnější.
2. "Nepodřezává si" Řecko souhlasem se škrty a úsporami požadovanými trojkou/eurozónu "větev" dalšího možného růstu?
Krátkodobě ano. Ale z dlouhodobého hlediska se jedná o jedinou možnost, jak nezničit celou ekonomiku. Pokud by tyto opatření přišly před třemi lety, když se objevily první vážné problémy, mohlo už dneska Řecko ekonomicky růst.
3. Schválení škrtů je jedna věc, ale je reálné, aby Řekové tyto sliby / úspory dokázali splnit?
V minulosti se už ukázalo, že dodržení odsouhlasených opatření je velký problém. Věřím však, že Řekové chápou, že mají poslední šanci odvrátit bankrot, a tak se budou snažit opatření opravdu následovat.
4. Má smysl poskytovat Řecku další peníze za slíbené škrty, když zatím neplní podmínky první pomoci?
Nedá se říct, že by Řecko neplnilo podmínky schválně. Zkrátka se ukázalo, že ekonomika je na tom daleko hůř, a proto se nedaří naplnit státní pokladnu z daní tak, aby byla soběstačná. Současný druhý balík pomoci vidím jako další pomoc ji tak dost zbídačené ekonomice. Ptáte-li se, jestli by nebylo lepší nechat Řecko zbankrotovat, taková diskuse teď není aktuální. Byla by to jiná cesta ven z řeckého začarovaného kruhu, ale jak je vidět, toto řešení zatím není preferováno.
5. Není i tak bankrot země nevyhnutelný?
Neřekl bych nevyhnutelný, řekl bych spíš, že je bankrot vysoce pravděpodobný. Podle mého názoru existují dvě varianty vývoje v Řecku. Buďto Řekové dodrží vše, co jim je předepsáno a budou dále čerpat mezinárodní pomoc, nebo trojce dojde trpělivost a pošle Řecko do neřízeného bankrotu tím, že odmítne další peníze vyplatit. Zatím je pravděpodobnější první varianta.
6. Mohou řecké sliby úspor uklidnit finanční trhy, nebo jsou jen další časovanou bombou?
Spíš než na slibech záleží na tom, jak jsou plněny. Pokud Řecko sliby bude dodržovat, může to situaci nejen uklidnit, ale dokonce i zvrátit. Takové náznaky už jsme v uplynulých týdnech na finančních trzích pozorovali.
7. V dubnu by měly být v Řecku volby. Mohou nějak ovlivnit současnou ekonomickou politiku technokratické vlády Lukase Papadimose? Nehrozí odklon od úspor?
V průběhu krizí mají voliči tendenci tíhnout k extrémnějším názorům a politikům. Není vyloučeno, že se něco podobného stane i v Řecku. V extrémním případě by mohlo dojít k tomu, že se k moci dostane autokratický režim, který bude znárodňovat a řídit ekonomiku tvrdou rukou. I to může být cesta z krize ven, i když bychom ji Řecku nepřáli.
Markéta Šichtařová, hlavní analytička Next Finance
1. Jak hodnotíte poslední dění kolem Řecka? Schválení škrtů parlamentem vs. bouře a protesty obyčejných lidí?
To, co se upeče v řeckém parlamentu anebo v Bruselu, začíná mít čím dál tím menší váhu ve světle pouličních řeckých protestů. Že se Řecko s Bruselem (možná) nakonec dohodne na pomoci je sice pěkné, ale tak trochu k ničemu, pokud by to mělo vyprovokovat malou revoluci. Nakonec to to mohla být řecká ulice, nikoliv řecká politická reprezentace, kdo o osudu Řecka rozhodne.
2. "Nepodřezává si" Řecko souhlasem se škrty a úsporami požadovanými trojkou/eurozónu "větev" dalšího možného růstu?
Podřezává. Já jsem hluboce přesvědčená, že souhlas s drastickými škrty výměnou a pomoc jsou pro Řecko danajským darem. Řecko bude na mnoho let odsouzeno k agónii, nebude mít peníze na jakýkoliv rozvoj, aby nakonec stejně možná zbankrotovalo, ale za ještě horších výchozích podmínek a po úniku mnoha mozků a pracovních sil do zahraničí. Lepší by podle mne bylo pro Řecko projít si sice hlubokým, ale krátkým bankrotem.
3. Schválení škrtů je jedna věc, ale je reálné, aby Řekové tyto sliby / úspory dokázali splnit?
Kolik slibů Řekové za poslední dva roky splnili? Proč by nyní měli své jednání měnit? Řecký bankrot je nyní větším problémem pro Německo než pro Řecko. Řecko na tom bude bídně tak jako tak. Německo ale na tom bude s řeckým bankrotem mnohem hůř než bez něj, protože přijde o své peníze, které do Řecka napumpovalo. Takže Řecko z tohoto pohledu nemá velkou motivaci sliby plnit a vyhnout se bankrotu. To spíš Německo má silný motiv snažit se řeckému bankrotu zabránit.
4. Má smysl poskytovat Řecku další peníze za slíbené škrty, když zatím neplní podmínky první pomoci?
A má smysl notorickému neplatiči s dvacátým pátým spotřebitelským úvěrem dávat další dluh? Z čeho by ho splatil? Pro takové případy byl uzákoněn institut osobního bankrotu. A analogicky v případě Řecka by se hodil státní bankrot.
5. Není i tak bankrot země nevyhnutelný?
Myslím, že je. Ale současně velká část politické reprezentace eurozóny není připravena přiznat si to.
6. Mohou řecké sliby úspor uklidnit finanční trhy, nebo jsou jen další časovanou bombou?
Finanční trh dokáže být v některých obdobích neskutečně iracionální a naivní. Takže krátkodobě to finanční trh skutečně může uklidnit. Je ale vždy jen otázkou času, než finanční trh prohlédne.
7. V dubnu by měly být v Řecku volby. Mohou nějak ovlivnit současnou ekonomickou politiku technokratické vlády Lukase Papadimose? Nehrozí odklon od úspor?
To je otázka spíš pro politologa. Intuitivně asi všichni cítíme, že myšlení řecké ulice a myšlení řecké politické reprezentace je otevírajícími se nůžkami. A vláda dlouhodobě prosazující politiku přes totální odpor veřejnosti nemůže vydržet dlouho.
Michal Kozub, analytik Home Credit
1. Jak hodnotíte poslední dění kolem Řecka? Schválení škrtů parlamentem vs. bouře a protesty obyčejných lidí?
Ačkoli Řecký parlament schválil úsporná opatření, byl bych velmi opatrný v pozitivním hodnocení. Snah Řecka vyřešit své problémy jsme viděli už několik, většina z nich však byla nedostatečných a málo účinných. Řecko už dříve prohlásilo, že na důchody (mimochodem, Řekové stále pobírají 13. a 14. důchod) sáhne až na posledním místě. Různých „kreativních úprav“ statistik a účetnictví jsme viděli nespočet. To je pro mě indicie k názoru, že v Řecku chtějí dělat jen reformy naoko.
2. "Nepodřezává si" Řecko souhlasem se škrty a úsporami požadovanými trojkou/eurozónu "větev" dalšího možného růstu?
V současnosti není pro Řecko otázkou, zda bude ekonomicky růst příští rok nebo třeba až za dva roky. Rozhodující je, jestli zkrachuje. Pokud by se dostalo k řízenému bankrotu, znamenalo by to růst možná v horizontu roku 2020. Přijmout zásadní reformy by sice znamenalo okamžitý propad ekonomiky, ale dobrý potenciál pro další vývoj. Pak by se Řecko mohlo stát zajímavou zemí pro investory a vstupní branou do Evropy.
3. Schválení škrtů je jedna věc, ale je reálné, aby Řekové tyto sliby / úspory dokázali splnit?
Obávám se, že Řecko nechce dobrovolně přijmout reformní opatření a nechápe, že nastavená úroveň nejen sociální politiky je nad jeho možnosti. Pro ilustraci uvedu paralelu – ani běžný člověk se nechce stěhovat z přepychové vily do garsonky, i když má minimální příjem.
4. Má smysl poskytovat Řecku další peníze za slíbené škrty, když zatím neplní podmínky první pomoci?
Pokud by Řecko dokázalo reagovat na reformní požadavky, jsou půjčené peníze smysluplné. Klíčové bude, jak se postaví k nově navrženým škrtům a jestli je opravdu uvede do praxe.
5. Není i tak bankrot země nevyhnutelný?
Bankrot není zcela nevyhnutelný, je potřeba ale udělat okamžité a zásadní změny. Nyní je situace za minutu dvanáct. Pokud Řecko nepřijme změny okamžitě, obávám se, že jedinou možností je kuratela řízená MMF.
6. Mohou řecké sliby úspor uklidnit finanční trhy, nebo jsou jen další časovanou bombou?
Myslím si, že finanční trhy sledují dění s velkým napětím a ve svých očekáváních mají zahrnuté pokračování Řecké krize. Jen malou pravděpodobnost dávají tomu, že by se situace mohla náhle vyřešit.
7. V dubnu by měly být v Řecku volby. Mohou nějak ovlivnit současnou ekonomickou politiku technokratické vlády Lukase Papadimose? Nehrozí odklon od úspor?
Premiér Papadimos je jen dočasným vůdcem, který plní roli zprostředkovatele reformních opatření mezi Trojkou a Řeckem. Neočekávám, že by se do té doby situace uklidnila a vyřešila. Vzhledem k nepopulárnosti opatření je pravděpodobné, že řada politických stran se bude jasně vymezovat vůči předchozím reformám.
