+
Hlavní ekonom ERA Poštovní spořitelny Jan Bureš.
foto: HN - Michaela Hasíková
Šéfy států a vlád zemí Evropské unie čeká mimořádný summit, který by měl být věnován ve světle dopadů dluhové krize hlavně tématům, jako jsou zaměstnanost a konkurenceschopnost v Evropě. Jedná se o sedmnáctý eurosummit za poslední 2 roky.
Šéfové států či vlád zemí Evropské unie budou také dolaďovat definitivní podobu vznikajícího paktu rozpočtové kázně, jehož cílem je v reakci na dluhovou krizi a její dopady zpřísnit rozpočtovou disciplínu.
reklama
Je pakt o rozpočtové kázni tou správnou cestou k vyřešení současných problémů eurozóny? Shodnou se evropští lídři na konkrétních opatřeních nebo výstupem summitu EU budou opět jen obecné fráze? A jak by se měla Česká republika postavit k finanční pomoci, kterou by měla podpořit Mezinárodní měnový fond?
Na to vše jste se ptali ekonoma Jana Bureše z ERA Poštovní spořitelny, který stále odpovídá v on-line rozhovoru serveru IHNED.cz.
HNByznys najdete i na Facebooku. Nenechte si ujít nejdůležitější zprávy ze světa financí a staňte se našimi fanoušky - ZDE
Online rozhovor
Již není možné vkládat otázky
| Dobry den, nemeli bychom tzv. rozpoctove pravidlo mit i bez EU? Minimalne to zabrani pri dalsich volbach nestydatym slibum - dareckum ala trinacte duchody. Mela by byt soucasti prijeti rozpoctoveho pravidla i vazba prijmu statu na socialni davky / duchody? Pokud ne, jak napr. dokaze stat reagovat v prubehu roku na vypadek primych dani vlivem rustu nezamestnanosti. Z hlediska stability prijmu statu, je nejaky duvod proc zvysovat prime dane na ukor neprimych (typicky politika socialistu, kdy pozaduji nizke DPH a vysoke dane z prijmu FO, ktere statu neprinesou stejne temer nic)? Dekuji. |
| Fiskální pravidlo může mít samozřejmě hluboký smysl nehledě na členství v eurozóně. Otázka dnes ale stojí trochu jinak. Fiskální pravidlo totiž není ani zdaleka odpovědí na všechny problémy eurozóny. Podhoubí problému je jinde a souvisí s narůstáním rozdílu v konkurenceschopnosti mezi Německem na straně jedné a valnou většinou ostatních zemí na straně druhé. To se dlouho v řadě případů nijak negativně neodráželo v hospodaření jednotlivých států (Španělsko, Irsko), ale pouze v narůstajícím zadlužení bank, domácností nebo podniků. Názorným příkladem jsou Španělsko a Irsko, kde problém spadl na bedra státu až s krachem banky Lehman Brothers, který propíchl realitní bubliny a předlužené bankovní sektory se dostaly do problémů. Tvrdší fiskální pravidlo by Irům jednak nepomohlo dnešním problémům předejít, ale současně by jim mohlo zkomplikovat i cestu k hledání řešení. |
| Proc se furt resi nejaka "nova", prisnejsi a "lepsi" dohoda o pravidlech eurozony? Proc se znepokojovat jejim podepsanim ci odmitnutim? Vzdyt nikdo nedodrzoval ani tu starou, daleko benevolentnejsi. Proc se resi, zda muze byt schodek 0.25% nebo 0.5%, kdyz politici nejsou zdaleka schopni dodrzet ani 3 nebo 5%? Jak se potresta poruseni? Kdo provinilcum udeli pokutu? Jak ji zaplati, kdyz maji minus na konte? Kdo to z nich vymuze? Jak? Neni cele to hrani na eurosocialismus smesne? Prijde mi, jakoby se zokejove hadali ktere sedlo, cislo a jaka deka je na danneho kone a dostih nejlepsi a nejak jim uniklo, ze ten kun uz davno chcipl. |
| Evropa musí v prvé řadě rozlišit mezi státy, které již nikdy nebudou schopné své dluhy splatit (nesolventní Řecko a pravděpodobně Portugalsko) a těmi, kteří se za pomoci ostatních dokáží postavit na vlastní nohy a splácet dál (Itálie, Španělsko). První skupině má cenu pomáhat s asistencí u řízeného bankrotu, nic jiného nedává smysl. U druhé skupiny naopak nemá cenu tlačit na pilu a tlačit na co nejrychlejší narovnání rozpočtů. |
| Dobrý den, mě osobně přijde, že všechny nápady jsou jako aspirin na zlomeninu. Jen oddalování řešení situace. Nejsmutnější je pak skutečnost, že cestu z krize vymysleli stejní, kteří dopustili, že situace nastala. Souhlasíte, když řeknu, že jediná možnost, jak se z toho dostat, je vrátit se k čistému trhu, bez byrokratických slátanin a omezeních ze strany Bruselu? |
| V případě Řecka a Portugalska s vámi souhlasím a pomoc byla a je stále oddalováním daleko bolestivějších kroků. V případě Itálie a Španělska je situace jiná. Obě země jsou schopné svůj dluh splácet, pouze napětí na trzích nesmí překročit určitou mez. Itálie nedokáže dlouhodobě fungovat s výnosy nad 4% a Španělsko nad 5%. Výnosy se u obou zemí pohybují nad touto kritickou úrovní ani ne tolik kvůli chybám v domácí hospodářské politice. Trhy přestávají věřit v existenci eura jako takového, což by mohlo znamenat, že věřitelé Itálie a Španělska nedostanou v eurech (markách) vůbec nic nebo bude jejich dluh splatný v drasticky znehodnocené liře a pesetu. |
| Dobrý den , euroval - dobrý, rozpočtová odpovědnost - O.K. , ale jakou strategii zvolit, abychom dohnali a předehnali ujíždějící svět ? |
| V tuto chvíli je těžké říct, že by svět Evropě nějak zásadně ujížděl. V eurozóně jsou spíš propastné rozdíly mezi modely, které v tuto chvíli pěkně fungují (Německo, Finsko) a těmi, které mají zásadní problém (Portugalsko a Řecko, částečně Itálie a Španělsko). Klíčovým problémem je jak změnit nefunkční ekonomické modely a jak po přechodnou dobu udržet takhle rozmanitou rodinu u jednoho euro-stolu. Dalo by se namítnout, že něco takového přece nedává smysl, ať si jde každý svou cestou. To bychom ale za sebou nesměli mít více jak deset let hluboké finanční integrace euro-klubu, po které je demontáž mírovou cestou prakticky nepředstavitelná. |
| Dobrý den, zdánlivě to sem možná nepatří, ale domnívám se, že zakopaný pes je v hospodaření státních ale i neziskových organizací. Mám osobně možnost srovnání toho, jak hospodaří podnikatel a jak nezisková organizace (dotovaná státem). Podnikatel je schopen dosáhnout stejných výsledků odhadem s polovičními náklady. Paradox je v tom, že tento podnikatel ještě nakonec vydělává i tu neziskovou organizaci. On už nemá kam s náklady klesat, spěje ke krachu. Tím pádem přestane přispívat do státního rozpočtu, ze kterého se tak štědře rozdává. Co si o tom myslíte? Děkuji. |
| Jen část problému je skutečně v chronické ne-disciplíně vlád (států). Jak jsem odpovídal v předešlých otázkách, chronická nedisciplinovanost státní kasy je problémem Řecka a Portugalska, ale nikoliv Španělska a Irska. Tam problémy vyvolal rychle se zadlužující soukromý sektor a svůj díl viny na tom má i členství v eurozóně. |
| Dobrý den, preferujete spíše "německou" cestu utahování opasků nebo "americkou" cestu tištění peněz? |
| Podobný problém svět řešil v historii již několikrát. Například po První světové válce se cestou inflace dluhů vydalo Německo a částečně Francie, zatímco tvrdou cestu askeze a recese zvolily USA a Británie. Osobně se přimlouvám spíše za cestu rozumně vyšší inflace. Cesta o něco vyššího inflačního cíle (3-4%) může pomoci dlužníkům sžít se s novou realitou a přitom nepřipraví disciplinované střádavé věřitele o hodnotu jejich úspor. Podle akademických prací je takováto míra inflace navíc v souladu se stabilními inflačními očekáváními, která se udržují daleko hůře při inflaci nad 5%. |
| Dobrý den, zajímalo by mě, jestli uvažuju správně, že fiskální disciplína (tedy Zlaté pravidlo vyrovnaných nebo ještě lépe přebytkových rozpočtů) je řešení nejen na dluhovou krizi, ale i na ztrátu konkurenceschopnosti Evropy - při snížení nebo lépe zmrazení vydávání nových dluhopisů budou banky nuceny půjčovat a investovat do nových a rozvoje stávajících firem, čímž se de facto "nakopne" ekonomika vyšší výrobou a aktivitou lidí i tvorba pracovních míst. Bez ohledu na problémy Irska, Maďarska, které jsou přeci jenom jiné, než u Řecka nebo Portugalska. |
| Nejsem zastánce tvrdé rozpočtové kázně v krizi za každou cenu. Tvrdá fiskální disciplína by v době hrozící finanční krize mohla vyvolat strach, že poptávka bude v nadcházejícím období velice slabá. V takové situaci by bankovní sektor nechtěl peníze půjčovat a naopak by tlačil na rychlejší splácené dluhů a peníze kumuloval v rezervách u centrální banky. Očekávání nižší poptávky a nižší dostupnosti peněz by snížilo inflační očekávání a zdražilo fixně úročené státní dluhopisy. Souhlasím s tím, že státy mají mít střednědobě vyrovnané rozpočty, ale příliš silný tlak na úspory v krizí zasažených zemích je častokrát kontra-produktivní, .. to platí především ve větších uzavřenějších ekonomikách, kde hraje kritickou roli domácí poptávka (Itálie). |
| Dobrý den. Zajímalo by mě, jak se podle vás bude dále vyvíjet vztah Velké Británie k EU, případně k "velkým hráčům" jako Německo či Francie. |
| Británie se opět vydává na cestu izolace a evidentně se nechce více než je nutné podílet na řešení problémů eurozóny. V zájmu Německa i Francie je společně držet euro-klub pohromadě, aby co nejvíce stávajících dluhů bylo splaceno. Doufám, že jejich spojenectví bude pokračovat a že v něm Německo nebude časem až příliš dominantním hráčem... |
| Dobrý den, na základě jaké úvahy lze vyloučit u současné finační krize, která začal 2007-2008 v USA hybatele, příčinu? Podobně jako je všeobecně uváděn George Soros v případě pádu britské libry začátkem 90 let.Bylo by podle Vás výhodnější pro USA, kdyby EU měla mezinárodní rezervní měnu , vyšší HDP, větší zlaté rezervy, vyšší počet obyvatel, vyšší produkci aut atd. nebo je pro USA výhodnější současný rozpad eurozony. Děkuji |
| Pro USA je výhodné, aby eurozóna držela pohromadě. Těžko říci, jak by rozpad přesně vypadal, ale jisté je, že by se neobešel bez velké globální finanční krize s tvrdým dopadem i do americké ekonomiky. Nehci říci, že eurozóna nemá v šuplíku řadu domácích restů (trvdší fiskální pravidla, stálý mechanismus řízení bankrotů, jak cílovat inflaci v zemích s velkými rozdíly v konkurenceschopnosti?). Jak už jsem se ale snažil upozornit, mírová demontáž je v tuhle chvíli těžko představitelná. |
| Dobrý den, v případě, že by bylo možné nastavit inflaci asi tak 30-40%, jaký byste očekával vývoj v eurozoně? Jsou makroekonomické nástroje zvýšit takto inflaci nebo je to vyloučené? |
| Asi by to nebylo hned, ale pokud byste se jako centrální bankéř rozhodl, že chcete mít tak vysokou inflaci, asi byste toho dosáhl. Problém je v tom, že by se inflace takto vysoké úrovni (30-40%) nestabilizovala, ale měla by tendenci dál (a to zrychlujícím tempem) růst....viz historický exkurz do meziválečného Německa. |
| Dobrý deň, určite si každý všimol, že kríza znížila príjmy všetkých štátov, pri tom každý štát počíta už dopredu s vysokým rastom a od toho odvodzuje aj plánované štátne rozpočty. Vysoké schodky rozpočtov sú jasnou správou, že je to chybná stratégia, tu sa robí prvá chyba, nielen v štátoch, ale aj firmách, nadhodnotia budúce príjmy a investujú peniaze, ktoré neskôr neprídu... Je to také naťahovanie gúm v gatiach, dokým neprasknú. Keby firmy aj štáty, reálnejšie predpovedali svoje príjmy, nikdy by k takýmto megaschodkom nedochádzalo. Dnes vznikol ešte jeden problém, manager a aj politik, čo nadhodnocovali príjmy, sú stále tí, čo riadia štát aj firmu. Nezbankrotovali a neodišli, zostali. Neviem, či sa poučili... |
| Souhlasím, že na začátku krize byl špatný management rizik v soukromém i ve veřejném sektoru...a máte pravdu i v tom, že ne všechna špatná rozhodnutí byla potrestána (záchrana bank v USA). Na druhbou stranu neúspěšné soukromé firmy v řadě zemí bankrotují a v demokratických zemích dochází k výměnám vlád...tak to snad s tím ponaučením nebude tak zlé. |
Již není možné vkládat otázky
Online rozhovor
Přečtěte si více
reklama
- Diskuse
- Celkem 26 příspěvků
Jan Bureš: Rozdíly mezi Německem a většinou dalších evropských zemí narůstají (Anonym)
Strata hraníc medzi sebou a okolitým svetom a narušené sebauvedomovanie....
Strata hraníc medzi sebou a okolitým svetom a narušené sebauvedomovanie....
Jan Bureš: Rozdíly mezi Německem a většinou dalších evropských zemí narůstají (Anonym)
PRÍZNAKY SCHIZOFRÉNIE Schizofrénia je choroba, ktorá má mnoho...
PRÍZNAKY SCHIZOFRÉNIE Schizofrénia je choroba, ktorá má mnoho...
vsechno pekny (diego017)
zmenit modely, rozpoctova pravidla... to jsou ale opatreni na...
zmenit modely, rozpoctova pravidla... to jsou ale opatreni na...
domnívám se (anonym)
že pan Bureš je velmi šikovný chlapík, který nemá potřebu se předvádět...
že pan Bureš je velmi šikovný chlapík, který nemá potřebu se předvádět...
jsem zásadně proti prosperujícímu německu (říp)
jejich organizovanosti a pracovní morálce. je to hnus , který...
Zobrazit diskusi
jejich organizovanosti a pracovní morálce. je to hnus , který...
Nejčtenější
VIDEO
Exkluzivní rozhovor
Analýzy a komentáře
Společnost OKD investuje miliardy korun do rozšiřování těžby černého uhlí... čtěte ihned
VIDEO
Krize v Řecku
Zpravodajství
"Poté, co rodiče museli zavřít restauraci, odešli za prací do Anglie. Já... čtěte ihned
- Kariérní den realitního makléř/ky CENTURY 21 Tandem
- Obchodně - Administrativní pracovník/čka
- Vedoucí týmu - správa pojištění
- Credit Analyst / Úvěrový analytik
- Pracovník/ce útvaru Nostro systém-Claims
- Relationship Manager - Top Corporations
- SPECIALISTA FINANČNÍHO ŘÍZENÍ (Controller / FP&A specialist)
