Půjčka 38 miliard MMF na záchranu eura: Pozice Česka v devíti bodech

Ministři na dnešní schůzi vlády schválili půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) na pomoc eurozóně ve výši 1,5 miliardy eur (cca 38 miliard korun).

Kabinet zároveň slíbil, že poskytne státní záruky za úvěry měnovému fondu v celkové výši 2,53 miliardy eur, tedy i za půjčku z roku 2009 ve výši přes miliardu eur, pokud bankovní rada České národní banky bude souhlasit s žádostí o poskytnutí nové půjčky z devizových rezerv.

Česko jako nečlen eurozóny se tak příslibem přípojilo po bok Švédska, Dánska a Polska.

O co se hraje:

1. Kolik má Česko půjčit?

Loni v prosinci se lídři EU dohodli, že MMF poskytnou až 200 miliard eur. Závazně ale slíbila dodat peníze jen eurozóna (150 miliard eur), ostatní země mají čas na rozhodnutí do března, kdy proběhne další summit EU, který má celou záležitost znovu projednávat.

Na Česko mělo podle původních propočtů vycházet 3,5 miliardy eur (zhruba 90 miliard korun). Ministr financí Miroslav Kalousek navrhl vládě částku výrazně nižší - 1,5 miliardy eur, tedy zhruba 38 miliard korun - což vláda nakonec schválila.

2. Kdo by půjčoval?

Peníze poskytnuté MMF by šly z rezerv centrální banky a nikoliv ze státního rozpočtu. Vláda se nyní obrátí na Českou národní banku. Její řídící orgán, kterým je Bankovní rada ČNB, se touto věcí bude v nejbližší době zabývat.

3. Co si myslí ČNB?

Půjčku bude poskytovat Česká národní banka (ČNB), která použije svoje devizových rezervy. O půjčce bude rozhodovat vedení Bankovní rady ČNB, pokud ji schválí, vláda může definitivně oznámit MMF příslib poskytnutí půjčky.

Sám guvernér ČNB Miroslav Singer pro HN uvedl, že půjčku nepovažuje za rozumnou. Pokud by Česko půjčovalo 90 miliard, šlo by o 11 procent rezerv. Snížení částky je proto pro banku přijatelnější.

Již před časem Singer prohlásil, že pokud se Česká republika půjčky MMF zúčastní, ukáže tím, že nejde pouze o akci „eurozóna sobě“. "Být někde ale jen proto, aby se něco ukázalo, považuji za smutné,“ dodal

Singer: Při půjčce pro MMF podstupujeme větší rizika než země s eurem, to není fér - čtěte ZDE

Podle lednových údajů dosahovaly devizové rezervy ČNB na konci loňského roku 30,838 miliardy eur oproti listopadovým 30,737 miliardy. Rezervy se zvýšily i v korunovém vyjádření, a to o 17,363 miliardy korun na 795,629 miliardy Kč. Naopak v dolarech se objem rezerv meziměsíčně snížil o 1,413 miliardy na 39,9 miliardy USD.

4. Snížila by půjčka výši devizových rezerv?

Nikoli. Půjčka z roku 2010 ani případná nová půjčka by devizové rezervy centrální banky nesnížila, pouze by změnila jejich skladbu. Na druhou stranu, s ohledem na nemožnost jednostranné vynutitelnosti splacení půjčky ze strany ČNB, jakákoli půjčka MMF ukrojí z podílu volných a likvidních prostředků v cizí měně na devizových rezervách, s nimiž může centrální banka pohotově a volně nakládat.

5. Má půjčka politickou podporu?

V koaliční vládě byly kvůli půjčce spíše rozpory, nicméně nebyly nijak silné. Jednoznačně pro byla jen TOP 09, VV měly vlažný postoj, i když se spíše klonily k tomu peníze poskytnout, a ODS naopak spíše nechtěla půjčku schválit.

Premiér Petr Nečas (ODS) několikrát v minulosti naznačil, že se přiklání k tomu, aby Česká republika MMF nepůjčila, dokud nebudou známy přesné rozměry a podmínky záruk. Během ledna pak svůj postoj zmírnil a podpořil šéfa resortu financí, že částka musí být nižší.

"Česko čerpá z fondu unie čistých 175 miliard korun, považoval bych proto za nemravné a nemorální se na pomoci nepodílet," řekl Kalousek den před jednáním vlády. Půjčku jednoznačně podporuje největší opoziční strana ČSSD. "Jestliže ostatní země EU nám ze svého rozpočtu takto pomáhají, pak by Česko nemělo zůstat stranou a mělo by být se svými partnery solidární," uvedl nedávno místopředseda strany Jiří Dienstbier.

6. Prezident je proti

Proti půjčce se staví i prezident Václav Klaus. "Česká republika sama žije s deficitem, který, jak je vidět, není schopna eliminovat. V této situaci by bylo nezodpovědné naše zadlužení zvyšovat poskytováním dalších půjček pro extrémně zadlužené země, kterým to pouze umožní další odklad skutečných řešení," uvedl Klaus v prohlášení na svých internetových stránkách.

7. Je půjčka pro Česko rizikem?

Podle analytiků půjčka neznamená pro tuzemskou ekonomiku žádné riziko. Neohrožuje rozpočet a neměla by se podepsat ani na rezervách ČNB. Devizové rezervy jsou podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka poměrně vysoké.

"I pokud by se devizové rezervy snížily o 89 miliard korun, stále by například poměr devizových rezerv ke krátkodobému zahraničnímu dluhu dosahoval vyšší hodnoty než v letech 2008 a 2009," uvedl. Devizové rezervy jsou podle něj poměrně vysoké.

"Nepůjčujeme Evropě, ale MMF, a ten je věřitelem skutečně poslední instance. Pokud věříme, že nám půjčku fond nesplatí, de facto věříme v jeho bankrot. A pokud MMF zbankrotuje, pak Bůh s námi. Veškeré naše rezervy nám budou k ničemu," řekl hlavní ekonom ČSOB Tomáš Sedláček.

8. Za kolik bychom půjčovali?

Definitivní podmínky půjčky zatím nejsou stanoveny. "Podle mých informací jsou parametry nadále ve stadiu diskusí," uvedl minulý týden pro MF Dnes Marek Jakoby, český zástupce a poradce šéfky MMF.

Mluví se o půjčce na tři až pět let, která by státní rozpočet mohla stát až miliardu korun za uniklé úroky z deviz ČNB. Ta jinak rezervy ukládá převážně do dluhopisů. Úroky, které MMF svým členům platí, se pohybují jen kolem desetiny procenta, úroveň běžných úroků na trhu se pohybuje kolem 2 procent.

9. Česko s, nebo proti Evropě?

Půjčku přislíbilo 17 států eurozóny. Ze zemí neplatících eurem ji zatím přislíbily Dánsko, Polsko, Švédsko a nyní nově i Česko.

Švédská pomoc jde dokonce nad rámec slibu. Tamní centrální banka však má zvláštní dohodu s Evropskou centrální bankou o pomoci z dob potíží bank v sousedním Pobaltí.

Proti půjčce ze zemí, které nejsou členy eurozóny, jsou Velká Británie a Bulharsko.

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 34 příspěvků