Evropská unie se musí změnit ve federaci, jinak se rozpadne, tvrdí expert

Společná evropská měna podle něj přispívá k prohlubování rozdílů mezi bohatými a chudými zeměmi Evropy. Zatímco Německo a severské země za krize zvyšují export a mají přebytky obchodní bilance, periferní země eurozóny prohlubují ztráty.

"Země jako Řecko, Itálie či Francie nemohou cenami konkurovat vyšší německé či finské kvalitě," řekl pro IHNED Valiante. Odkazuje přitom na příklad Argentiny, která se snažila zkrotit vysokou inflaci pevným navázáním kurzu pesos na dolar. Americké kvalitě ale konkurovat nemohla. Zanedlouho země vytvořila obrovský obchodní deficit a
zbankrotovala.

Příklad z Argentiny

Mezinárodní měnový fond ve své zprávě z roku 2003 jako poučení z argentinské krize výslovně uvádí: "Směnný kurz musí odpovídat ekonomické a politické realitě země."

"Země jako Řecko tak může zvýšit konkurenceschopnost jedině snižováním mezd a škrty v rozpočtech. Konkurenční mezera bude státy na periferii nutit k natolik drastickým opatřením, že jejich obyvatelé raději stávkami a protesty donutí vlády, aby eurozónu opustily,“ tvrdí Diego Valiante.

Federalizace, nebo rozpad

Pokud bude chtít Evropa společnou měnu udržet, jedinou cestou do budoucna je federalizace, tedy přerozdělování mezi bohatšími a chudšími regiony, společná fiskální i ekonomická politika. Federace by musela fungovat na základě jasných, předem dohodnutých pravidel, nikoli tak, aby věřitelské země diktovaly pravidla dlužníkům, domnívá se expert.

Důraznější roli v současné krizi by zatím podle Valianta měla sehrát Evropská centrální banka. Pokud chce uklidnit trhy, musí představit skutečně ambiciózní a transparentní plán podobný "kvantitativnímu uvolňování" amerického Fedu.

"ECB má nyní stále velmi dobrou bilanci, může intervenovat až do výše 1,5 trilionu eur, aniž by musela tisknout nové peníze," tvrdí Valiante. Namísto nakupování státních dluhopisů by mohla nakupovat dluhopisy bank, a tak jim posílit aktiva, což by výrazně uklidnilo situaci, doporučuje.

Černý scénář pro další měsíce: Bankovní krize, sociální nepokoje, chvíle klidu a opět krize... - čtěte ZDE

Bulharům to jde

V debatě o budoucnosti eura ale zaznívají v Bruselu i přesně opačné hlasy. George Ganev z Centra pro liberální strategie upozornil na příklad rodného Bulharska.

Bulhaři mají kurz měny pevně navázán na euro, v posledních třech letech se jim přitom zároveň podařilo zlepšit obchodní bilanci (včetně bilance s Německem), a přitom docházelo ke zvýšení reálných mezd i penzí.

"Nekonkurují si státy, konkurují si firmy," zdůrazňuje Ganev. "Důležité je, zda se jim daří zvyšovat tržní podíl, našim firmám se to podařilo."

Podle Ganeva se bulharským firmám kvůli krizi v roce 2008 povedlo najít slabiny v produktivitě. Dosáhly toho kombinací propouštění a mírného nárůstu mezd. Nezaměstnanost
se zvýšila asi o tři procenta, nicméně v současnosti Bulharsko plní maastrichtská kritéria lépe než kterákoli země EU.

George Ganev také zpochybňuje argumentaci Argentinou.

"Je veřejným tajemstvím, že argentinskou ekonomiku zničily provincie svými utajenými deficity," tvrdí. Naráží tak nepřímo i na dobře známé řecké problémy s účetnictvím.

V souvislosti s účetnictvím je na místě zmínit Itálii, která se nyní zdá být evropským problémem číslo jedna. Od středy zde působí kontrolní komise EU. V případě Itálie se hovoří o možném zneužívání státních prostředků samosprávami, takže bude zajímavé sledovat, zda dohled z Bruselu něco odhalí.

Ale zpět k euru. Podle Ganeva společná měna motivuje, nedovoluje zemím, aby „byly líné“.

„Pokud chcete zlepšovat svou konkurenceschopnost, měli byste přijmout euro,“ zní jeho doporučení České republice.

• Diskuse
• Celkem 286 příspěvků