reklama
reklama
13. 8. 2011 | poslední aktualizace: 13. 8. 2011  07:00

Ekonom Zajíček: Ceny akcií srazil nadměrný příliv peněz do světové ekonomiky

"Vyspělé země byly v historii mnohokrát v podobných, nebo horších situacích," říká o zadlužení v rozhovoru ekonom VŠE Miroslav Zajíček. Kvůli přílišné regulaci ale podle něj nemohou růst, aby mohly splácet dluhy a navíc jejich dluh roste stále dál.
Marek Hudema
Marek Hudema
Redaktor
Ekonom Miroslav Zajíček
Ekonom Miroslav Zajíček
foto: Lukáš Bíba

Ekonom Vysoké školy ekonomické Miroslav Zajíček se v rozhovoru pro HN domnívá, že současná krize je selháním centrálních bank.

Ty podle něj "sypou do ekonomiky stále více a více peněz. "Je to jako kdybyste hasili hoříci benzinovou stanici benzinem," říká mimo jiné.

A důvodem toho, že je ve světové ekonomice příliš peněz, jsou nedávné poklesy cen akcií.

reklama

HN: Co způsobilo nedávný propad na burzách? Byla to neschopnost jednotlivých států splácet dluhy nebo něco jiného?

Nevím, co bylo ten poslední spouštěč, ale není to podstatné. Pravou příčinou je to, že inflační politiku nelze provádět donekonečna. Americká centrální banka přilévala do ekonomiky stále víc a víc peněz. Vede to ke změnám relativních cen v ekonomice a klesají úrokové sazby. Navíc se zdá, že je vyšší poptávka po spotřebním zboží i investicích. Jenomže v ekonomice na to není dostatek úspor. Dřív nebo později to lidé a investoři zjistí a ceny aktiv poklesnou.
Zároveň s jejich poklesem dochází k tomu, že investiční fondy, banky a další instituce se dostávají do ztrát. Pokud centrální banky nenasypou do ekonomiky další peníze, finanční sektor se dostane do velkých problémů a bude chtít sanovat. Je to ale, jako kdybyste hasili hořící benzinovou stanici benzinem. Americká centrální banka to tak dělá už víc než dvacet let.

HN: Příliš velké množství peněz v ekonomice by se ale mělo projevit v inflaci. Proč se inflace v USA pohybuje jen kolem dvou procent?

Je otázkou, jak inflaci měřit. Přebytek peněz se projevil na cenách aktiv. Vy mluvíte o indexu spotřebitelských cen a ten ukazuje jen část ekonomiky. Důvodem, proč se inflace neprojevila na cenách v indexu, je asi relativně liberalizovaný zahraniční obchod USA. Jde o dovozy levného zboží zejména asi z Číny. Čínská měna byla do roku 2005 uměle navázaná na dolar, a tak se znehodnocování dolaru u čínských výrobců neprojevovalo. Dalším důvodem je vývoz americké měny do zahraničí. Pro mnoho investorů se vyplatí investovat se ztrátou do amerických aktiv, jiné alternativy, například v Evropě, pro ně totiž nakonec mohou dopadnout ještě hůře. Kdyby nerostlo dlouhodobě množství peněz v americké ekonomice, je otázkou, zda by nedošlo k poklesu spotřebitelských cen.

HN: Většina ekonomů ale tvrdí, že to je deflace a ta je horší než inflace. Že vede k omezení spotřeby, výroby a ke krizím.

Nevím, proč si většina ekonomů myslí, že je deflace horší než inflace. Pokud deflace není vytvořena uměle centrální bankou, proč by měl být pokles cen špatný? Existují i ekonomové, kteří tvrdí, že deflace je známkou dobře fungující ekonomiky a že inflaci vyvolává centrální banka. Když ekonomika roste, je to tím, že roste produktivita a že se vyrábí stále levněji. Pokud by bylo množství peněz stejné, ceny by logicky klesaly.

HN: Proč si tedy většina ekonomů myslí, že deflace je špatná?

Ekonomové, aniž si to uvědomují, hodně čerpají z historie. Vidí, že v minulosti byly hospodářské krize spojeny s poklesem cen. Bez vhodné teorie se rychle vytvoří spojení mezi deflací a krizí. Přitom pokles cen má příčinu v předchozí inflační politice vlád, která je příčinou krizí. Navíc v mnoha ekonomech je emociálně usazeno keynesiánství. Myslí si nějak podvědomě, že lze "vyměnit" vyšší inflaci za vyšší nezaměstnanost, což nelze. Tisknutím papírků, tedy peněz, nelze zlepšit hospodářskou situaci.

Svět na tom už mnohokrát byl hůře

HN: Může nedávný pád cen na burzách pokračovat a jak hluboko?

Kdybych to věděl, spekuluji s akciemi a užívám si na Havaji. Při začátku velké deprese, na černý čtvrtek 1929, klesla burza asi o 12 procent. A pak začala růst. Všichni si mysleli, že je pokles překonán. Pak přišel další propad a zase mírný růst. Pokračovalo to tři roky. Nakonec byla hodnota aktiv zlomkem toho, co bylo před krizí. Burzovní index Dow Jones se dostal na předkrizové hodnoty až v roce 1953. Může se to opakovat, akcie nyní mohou klesnout třeba na deset procent hodnoty. Nebude to ale zítra, zvláště když centrální banky začaly do ekonomiky opět nalévat peníze.

HN: Ekonomové jako nobelista Paul Krugman ale radí americké centrální bance použít monetární expanzi a státu utrácet, a tak posílit růst.

Neradil bych nějak uměle dusit ekonomiku. Ale je v ní moc peněz a to nevyřešíme tím, že jich tam bude víc. A nechápu ale, jak je možné tvrdit, že když stát zmenší výdaje, tak tím sníží hospodářský růst.

HN: Tvrdí se, že když stát vydává peníze, stimuluje výrobu a spotřebu. Není to tak?

Dobře, stát třeba přestane vydávat 100 miliard. Co se stane? Buď zůstane 100 miliard občanům, kterým by to normálně sebral na daních. Kde je ztráta? Dnes, kdy státy mají velké deficity, to funguje spíš tak, že by si stát nepůjčil na kapitálových trzích těch 100 miliard. Těch sto miliard na trhu zůstane pro soukromníky, kteří si je půjčí. Kde vidíte ztrátu?

HN: Jak se vyrovnat s předlužením jednotlivých států?

Vyspělé země byly v historii mnohokrát v podobných nebo horších situacích. Obvykle po válkách. Velká Británie po napoleonských válkách měla dluh přes 200 procent HDP. Ale rychle rostla a dokázala jej za sto let splatit. A nikoliv znehodnocením dluhu inflací. Dnes není potenciál k tomu, aby ekonomiky rostly stejným tempem jako tehdy Británie. Ne proto, že by byly příliš bohaté a nemohly růst dál, ale proto, že jsou přeregulované a to je brzdí. Navíc na rozdíl od tehdejší Británie roste jejich dluh stále dál. To je hlavní problém.

Změnu přinese krach a katarze

HN: Jak tedy zastavit růst dluhů?

Pro spoustu lidí je pokračování současného modelu výhodné, především pro politiky. Politici se ale nezmění, dokud se nezmění jejich voliči. Přibylo lidí, voličů, kteří dostávají peníze od státu, a dokud bude nějaká šance, že velký sociální stát lze udržet i za cenu rostoucích dluhů, budou na tom trvat. Aby se to změnilo, musí dojít k nějakému krachu a katarzi.

HN: Proč prominentní ekonomové radí dál si půjčovat a sypat do ekonomiky peníze? Jsou to přece experti, ne masa voličů.

Posledních šedesát let makroekonomie je z velké části omyl. Došlo k systémovému selhání ekonomů. Ekonomové jsou totiž také lidé. Většina ekonomického výzkumu je placena vládami, regulačními úřady a centrálními bankami. Mlčky se předpokládá, že něco chtějí slyšet. Když výsledkem výzkumu je, že svoji práci dělají úplně špatně a nejlepší by bylo je zrušit, není to ono. Chtějí slyšet, jak svoji současnou práci vylepšit. Ekonomové, kteří to říkají, dostávají granty, mají profesury a sedí v dozorčích radách firem. Jsou to hvězdy. Jít proti proudu se nevyplatí.

Autoři: Marek Hudema
reklama
Zobrazit náhled
Zbývá 1000 znaků
Takhle nejak si predstavuji ekonoma VSE (Emil)
vydrzel jsem jen jeho prvni odpoved. Maji tam hodne takovych popletencu?...
Presne tak! (Karlo)
Ano, velmi dobry komentar, Emile. Nechtel bych bit jeho studentem...
takhle nějak si představuji diskutéra (Shtefka)
žádný argument, ani vyvrácení byť jen té první odpovědi. Jenom...
Každé společenské zřízení bude jednou překonáno. (№)
To jest, oč zde běží.
Výborný rozhovor... (www.mises.cz)
Výborný rozhovor! Více takových ekonomů jako je pan Zajíček. Ekonomů,...
Zobrazit diskusi
Nejčtenější
reklama
VIDEO
Palác Koruna na rohu Václavského náměstí má hodnotu okolo miliardy korun
Petr Lukáč
Firma Technoexport vyhrála u Městského soudu v Praze spor se společností...
reklama
reklama
reklama