Poslanci vládní strany se zdrželi hlasování o zdanění bankovních vkladů. Vedle toho členové opozice hlasovali proti návrhu.
Po vášnivé diskusi v kyperském parlamentu shodili poslanci v úterý večer plán na zdanění vkladů v bankách ze stolu.
Přijetí návrhu bylo ale podmínkou pro získání úvěru výši deseti miliard eur, které ostrovní země akutně potřebuje.
Šance na schválení nezvýšilo ani to, že kyperská vláda na poslední chvíli provedla změny v původním návrhu a zdanění se nemělo týkat drobných střadatelů.
On-line reportáž
Poslanci kyperského parlamentu odmítli plán na zdanění bankovních vkladů. Ten je podmínkou pro získání finanční pomoci od států eurozóny. Bez úvěru hrozí ostrovnímu státu bankrot.
Proti nepopulárnímu plánu na zdanění bankovních vkladů hlasovalo 36 poslanců z 56 členného parlamentu. Ani poslanci vládní strany návrh nepodpořili. Jeden vůbec nepřišel a zbývajících 19 se zdrželo hlasování.
Atmosféra na Kypru je ostře protiněmecká. Místní vnímají vlastní zemi jako oběť eurozóny. Důkazem toho je i tento snímek.
A photo from Cyprus (© of @afp) twitter.com/FGoria/status/…
— Fabrizio Goria (@FGoria) 19. března 2013
Ve středu se neotevřeou ani banky na Kypru. Podle Guardianu je možné, že banky zůstanou zavřené ještě déle.
Kyperský ministr financí Michalis Sarris přiletěl v úterý večer do Moskvy. Tam má pravděpodobně nabídnout Rusku odprodej dvou zadlužených kyperských bank za symbolické jedno euro s cílem udržet tak investičním zájmy této země na Kypru. O situaci má ve středu jednat se svým ruským protějškem Antonem Siluanovem. Ruské firmy a občané mají v kyperských bankách uloženy dvě až tři desítky miliard eur.
Kyperský ministr financí přijde kvůli bankovní krizi o práci. Ztratil důvěru prezidenta
Zpráva, že poslanci zamítli plán na zdanění bankovních vkladů, vyvolal na ulicích před kyperským parlamentem vlnu nadšení a potlesku mezi demonstranty. Dav po hlasování vypukl v jásot a skandování "Kypr patří svému lidu". "Hlas lidu byl vyslyšen," řekl agentuře Reuters 65letý demonstrující důchodce Andreas Miltiadu.
Jak píše například italský novinář Fabrizio Goria, návrh na zdanění bankovních vkladů je největší chybou, jakou kdy eurozóna udělala.
Cyprus' deposits levy was probably the biggest mistake of the Eurozone. And now, of Cyprus too.
— Fabrizio Goria (@FGoria) 19. března 2013
Podle vládních zdrojů zbývají Kypru peníze zhruba do konce května. "Stojíme před neřízeným bankrotem," řekl před hlasováním parlamentu Averof Neofytou, člen vládní vládní strany, která se ovšem zdržela hlasování.
Řecká vláda reagovala na hlasování kyperských poslanců s tím, že podporovala a dál podporuje kyperskou volbu.
Evropská centrální banka uvedla, že je ochotná dál poskytovat Kypru likviditu v rámci existujících dosavadních pravidel.
Po fiasku plánu eurozóny se čekají další vyjednávání o finanční pomoci Kypru. Země hledá pomoc nejen v Evropské unii, ale také v Rusku.
Na blogu Jana Macháčka najdete přehled názorů ze světového tisku na současné problémy Kypru a eurozóny - například komentátorů Financial Times Wolfganga Münchau či Gideona Rachmana.
Evropská unie riskuje, že lidé vezmou banky útokem, myslí si mimo jiné Münchau.
Blog Jana Macháčka ZDE
Lucemburský ministr financí Luc Frieden svolává schůzku euroskupiny kvůli udržení stability v eurozóně.
Rakouská ministryně financí Maria Fekterová řekla, že případný bankrot Kypru by byl větší katastrofou než zdanění úspor v bankách.
Ceny ropy dnes kvůli obavám ze situace na Kypru a hrozících dopadů na celou eurozónu klesaly. Severomořská ropa Brent sestoupila o dvě procenta na nové tříměsíční minimum pod 108 dolarů na barel. Trhy se obávají, že nová vlna krize v eurozóně podkope poptávku po energii.
Akciový index Dow Jones zpráva z Kypru nijak neotřásla a zakončil slabým plusem. Podle Bloombergu už jsou finanční trhy nejspíš vývojem v Evropě unaveny.
Žádný plán B nikdo před hlasováním neměl, co bude nyní následovat, není vůbec jasné. Několik variant přináší think tank Open Europe:
1) Eurozóna bude chtít, aby Kypr hlasoval znovu. Hranice pro výši vkladů, které by byly zdaněny, by se mohla posunout ještě výš.
2) Kypr se pokusí vyjednat jiné podmínky pomoci. Tak, aby vůbec nedošlo ke zdanění bankovních vkladů.
3) Do řešení kyperské krize se zapojí Rusko.
4) Kypr opustí eurozónu.
A jak píše Guardian, hrozba čtvrté varianty znamená mnohem větší pravděpodobnost prvních třech možností.
Finský ministr pro evropské záležitosti Alexander Stubb se domnívá, že situace na Kypru je vážná, ale nikoli neřešitelná.
Worried about the situation in Cyprus, but hopeful that a solution will be found. Situation difficult, but not impossible. #workatit
— Alexander Stubb (@alexstubb) 19. března 2013
Podle spolkového ministra financí Wolfganga Schäubleho si za svou situaci může jedině sám Kypr. "Bereme na vědomí jejich rozhodnutí a litujeme ho," uvedl Schäuble.
Další zprávy o vývoji situace okolo Kypru a reakce na úterní hlasování parlamentu vám přineseme ve středu. Přejeme dobrou noc.
