Poslední zveřejněná čísla o evropské ekonomice nenechávají nikoho na pochybách, v jakém stavu se hospodářství nachází. Ekonomika EU jako celku má podle posledních odhadů Evropské poklesnout o 1,8 procenta, růst české ekonomiky pak výrazně zpomalí na 1,7 procenta. Český ministr financí Miroslav Kalousek ale považuje tyto odhady za příliš černé.

Podle Kalouska návrh rozpočtu zatím počítá v Česku pro letošek s dvouprocentním růstem. „To, že Evropská komise předpovídá 1,7 procenta, ještě neznamená, že to tak bude. Přiznávám však, že ten obraz ekonomiky je stále černější a může se dál zhoršovat. Jsme připraveni i na variantu, že by růst v Česku byl v důsledku významné recese v eurozóně dokonce jen jedno procento,“ uvedl Kalousek. Recesi v Česku však v roce 2009 Kalousek vyloučil.

Analytici jsou ale skeptičtější. "Recese je čím dál pravděpodobnější. V prvním pololetí zřejmě ekonomika klesne," řekl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek v pátek Hospodářským novinám. Hlavní ekonom Patria Finance David Marek považuje pravděpodobnost poklesu HDP v letošním roce o 0,1 procenta za více než padesátiprocentní.

Jahn: Balíčky z jiných zemí jsou důležitější 

Prognózy ekonomického růstu se podle člena Národní ekonomické rady vlády Martina Jahna dělají velmi těžko, protože faktorů, které budou ovlivňovat růst v České republice je hodně.


"Pokud vidíme poslední propady například v průmyslové produkci, tak to směřuje k tomu, že růst české ekonomiky se může propadnout až k jednomu procentu," uvedl pro server iHNed.cz Jahn.

Konkrétní opatření podle něj představí Národní ekonomická rada vlády koncem ledna. "Samozřejmě se dají dělat fiskální opatření, dá se více investovat do infrastruktury, do výzkumu, vývoje, dají se podpořit nákupy nových aut, na druhé straně se dá snížit zatížení pro podnikatele, ať už finanční či nefinanční. Bližší podrobnosti bych však nechtěl zatím říkat," řekl Jahn.

Česká republika má však svou pozici oproti ostatním evropským státům podle Jahna jednodušší. "Finanční krize u nás není, nejde tak tolik o garanci finančním institucím, o to více je ale potřeba podpora obnova poptávky. Kvůli našemu exportnímu zaměření je pro nás hodně důležité, aby se v ostatních zemích, jako je Německo, Británie a Francie, ujaly konjunkturní balíčky. Jsme totiž ve velké míře závislí na poptávce v západní Evropě. Ty jejich balíčky jsou tak pro nás možná ještě mnohem důležitější než ty naše," dodal Jahn. 

Výhledy se zhoršují

Samotné ministerstvo bylo přitom ještě nedávno ve svých odhadech podstatně optimističtější, podle prosincových údajů úřad předpokládal pro rok 2009 růst o 3,7 procenta, Evropská unie pak Česku prorokovala 3,6 procentní vzestup.

Růst o dvě procenta a méně vláda loni stanovila jako hranici pro najetí na krizový plán. Podle záměru, který na počátku loňského prosince představil premiér Mirek Topolánek, se má strategie zaměřit na čtyři hlavní oblasti: obnovení důvěry ve finančním sektoru, prevenci a eliminaci rizik plynoucích ze světové krize, stabilizaci a zpružnění ekonomického prostředí a impulzy k růstu ekonomiky.

S vlastním řešením přišla i opoziční ČSSD. Mezi konkrétní opatření, která chce navrhnout dočasné snížení sazby DPH například u potravin z devíti na šest procent. Snížení, k němuž již v Evropě sáhla například Velká Británie, by podle něj mělo podpořit poptávku.

Jak se přesně vláda zachová ale zatím jasné není. „To, jak v řešení těchto problémů postupovat, musí být věcí diskuze na půdě Evropské unie,“ uvedl Kalousek. Česko tuto situaci podle něj řeší a konkrétní návrhy představí Národní ekonomická rada vlády (NERV) koncem ledna. „Do té doby nehodlám pouštět do médií žádné podrobnosti, platí však, že nejsem přítelem nějakých velkých fiskálních zásahů do ekonomiky,“ dodal.